Anotace:
Z předmluvy 1928: Kdo byla česká maffie v české politice za války a jaké historické oprávnění má sám název česká maffie? Máme-li na mysli skutečnou maffii sicilskou, t. j. organisovaný tajný spolek, nepřiléhá mázev "maffie" zcela přesně k historickému útvaru, který označujeme v české politice jménem maffie. Přes to má však své historické oprávnění. Vznikl pro označení "práce lidí", která z části měla spiklenecký charakter. Česká maffie byl kruh osobností nekompromisního názoru na Rakousko-Uhersko, politiků a jiných mužů veřejně činných, kteří za války navázali styk s Jihoslovany, způsobili, že se ve Vídni vytváří analogická skupina "maffie jihoslovanské" (vskutku slovinské, neboť členy, až na jednu výjimku, byli vesměs Slovinci), a kteří zasáhli do vnitřních dějin za války v trojím směru: podáváním zpráv do ciziny, činností revoluční, kterou znamenala určitá revoluční hnutí jihoslovanská a převrat 28. a 29. října u nás a v Záhřebě, a za třetí, a v tom tkví přední význam maffie, positivním vlivem na politiku Českého Svazu a Jihoslovanského Klubu ve Vídni. Pravý historický význam maffie tkví v její politické práci v rámci ne omezeně českém, nýbrž, právě spoluprací s Jihoslovany a částečně s Poláky, v širokém rámci celorakouském, jednak podílem na událostech ve Vídni, jednak značným vlivem, který česká maffie měla na Jihoslovany. Na podnět Jihoslovanské Komise v Praze (jejímž nepřímým pokračovatelem je Československo-Jihoslovanská Liga) a na doporučení univ. prof. Bidla ujala jsem se svého času úkolu, sebrati materiál týkající se této práce a styků za války. Má-li však spolupráce ta býti pochopena a zhodnocena v celé své historické velikosti a významu, a má-li býti správně vyložena zejména určitá míra vlivu, který jí náleží vzhledem k vývoji vnitřních poměrů jihoslovanských, je potřebí hluboko se vžíti zvláště do dějin chorvatských za světové války, kde bylo těžisko a klíč k situaci. Ale Jihoslované nemají dosud ani jediného soustavného spisu, ani historického, ani publicistického, který by pojednával o vnitřních poměrech v bývalých jihoslovanských zemích Rakousko-Uherska za války - připadl mi tedy úkol, stavěti i tam od základu. Práce vychází ve dvou dílech. V prvním díle, který předkládám veřejnosti, pojednávám o jihoslovanském odboji a vnitřních poměrech v jihoslovanských zemích, zvláště v Chorvatsku, do otevření rady říšské v květnu 1917. Druhý díl vylíčí styky naší maffie s Jihoslovany a jihoslovanský odboj do převratu v říjnu 1918 [vyšel jen první díl, v letech 1937 - 1939 vyšla jiná práce Dějiny Maffie : Odboj Čechů a Jihoslovanů za světové války]. Kniha psána je na základě ústních i dokumentárních informací předních politiků a státníků jihoslovanských a předních členů české maffie. Mimo to byla mi dána k disposici řada dosud nevydaných originálních dokumentů hraběte Tiszy, arcivévody Bedřicha, chorvatské vlády barona Skerlecze, generálního gouvernementu v Bělehradě a bohatá korespondence vojenského velitelství záhřebského s nejrůznějšími orgány vojenskými i civilními. Noviny a některé časopisy (uvedené zvláště) doplňují historické prameny a literaturu.

Obsah: