Anotace:
Tuto knihu napsal někdo, kdo přesně věděl, co lze ukrást a jak s tím, co získal, uniknout. I když je označena jako román, popisuje historii primárek demokratické strany hodně přesně. Těmito slovy přivítal literární kritik The New York Times Michael Lewis román anonymního autora Barvy moci (Primary Colors) ještě dříve, než se z něj stal mnohaměsíční americký bestseller, než byl přeložen téměř do dvaceti jazyků a než byla prodána filmová práva. Postihl tak přesně půvab i hodnotu knihy, která si podmanila nejen americké čtenáře, ale i svět. Spočívá nejen v tom, že je to skvěle napsaný a přesvědčivě životný a dramatický příběh boje o moc. Autor nás navíc přímočaře vede do zákulisí velkého světa politiky, v němž díky jeho mistrovství rozeznáváme postavy známé z titulních stránek novin a večerních televizních zpráv: v ústřední postavě troufalého guvernéra malého jižanského státu Jacka Stantona nácházíme rysy a vlastnosti 42. amerického prezidenta Billa Clintona, obraz jeho ambiciózní a tvrdé ženy Susan není ničím jiným než zrcadlením jeho ambiciózní a tvrdé manželky Hillary. Vypravěč příběhu Henry Burton, přestože má bílou matku a černého otce, až příliš připomíná jednoho z nejbližších Clintonových spolupracovníků Georga Stephanopoulose, který byl ostatně prvním podezřelým, pokud šlo o autorství knihy... Ostatně, obrovskou vlnu čtenářského zájmu posilovala mimo jiné snaha o odhalení tajemného autora. Samotný prezident Clinton prohlásil, že je to jediné tajemství, které ve Washingtonu někdo okamžitě neprozradil. Nakonec bylo odhaleno - slavným anonymem je novinář, sloupkař týdeníku Newsweek Joe Klein (někteří čtenáři tvrdí, že v knize sám sebe zobrazil v postavě komentátora Jerryho Rosena). Odhalení předcházel příběh téměř detektivní: Klein, nařčený z autorství nejprve zuřivě odmítal, a to i přesto, že na něj poukazovala počítačová analýza textu. Usvědčily jej až jeho rukou psané poznámky na strojopisu knihy a grafologická expertiza, takže se 17. července 1996 v sídle nakladatelství Random House v New Yorku přiznal: "Jsem Joe Klein a napsal jsem Primary Colors (Barvy moci). Napsal jsem knihu sám, bez cizí pomoci, bez tajných zdrojů. Psát ji pro mě bylo velké potěšení." Číst Barvy moci, politický román napsaný svěžím současným jazykem, plný barvitých detailů a dramatických zvratů, věrohodně popisující prostředí americké politické scény a médií je potěšením, které se autorovu zážitku zcela vyrovná. (obálka 1996)