Anotace:
Je jistě velmi málo knih v českém písemnictví, jejichž cesta od stolku autorova do rukou čtenářů by byla aspoň z části podobna cestě, již vykonala tato reportážní kniha českého novináře J. Hronka, výmluvně nazvaná Září třicetosm. Jiří Hronek, nyní šéfredaktor politického zpravodajství československého rozhlasu, napsal ve Francii na podzim 1938 knihu politické reportáže o hrubém násilí a teroru na malém státě ve střední Evropě, jehož osud rozhodli mocní evropští politici v Mnichově bez jeho účasti a proti jeho vůli. Kniha, jež nesla název: Zradili Československo, přeložena do francouzštiny putovala od nakladatele k nakladateli. A ani jediný se neodvážil toto dílo vydat. Bylo příliš pravdivé a příliš jasně ukazovalo na vinníky velké československé tragedie. Autor se však nevzdal. Kniha byla z rukopisu znovu přeložena - tentokrát do angličtiny. A ihned, jakmile překlad došel do Anglie, byl vydán. Hned v 50.000 exemplářích a během několika dní rozebrán. To byl vskutku ojedinělý úspěch nejen českého novináře-emigranta, nýbrž úspěch celé československé věci - a to tím větší, že kniha pojednávala o thematu v Anglii dbalé cti velmi nepopulárním. Pak se události valily dál svým širokým řečištěm. Začátek války, Polsko - a pak Francie. Při vítězném tažení Němců do Francie prchal s mnoha jinými z Paříže i Jiří Hronek. Přišel o celé své skrovné jmění - o originál svého díla i o výtisk jeho rozebraného anglického vydání. A minulo celých pět let plných krve a hrůzy, než nadešel květen 1945. Hned po vítězství revoluce vyhledal nás překladatel S. Kamenický a přinesl svůj český překlad anglického překladu Hronkova díla, pečlivě doma po léta uschovávaný. Pak už zbývalo jen rozluštit pseudonym, jímž bylo kryto anglické vydání. I to se však brzy podařilo. A tak dnes po sedmi letech od napsání dostává se toto vroucí dílo, vytrysklé z bolestných pocitů, jež nás naplňovaly na podzim 1938, do rukou českého čtenáře, a to celkem v své původní podobě, doplněno jen několika vysvětlujícími poznámkami. Dnes už to není dílo objevné, a tím spíše ne, že bylo napsáno hlavně pro informaci ciziny. Vychází jako dokument, jehož hodnota se za sedm nejbouřlivějších let věku nijak nezmenšila, naopak byla nesčetněkrát znova ověřena. Byla ověřena především v tom, že český člověk, za něhož mluvil Jiří Hronek, viděl roku 1938 jasně do budoucnosti své i do budoucnosti světa, že třeba ponížen svými přáteli a spojenci nevzdal se své pravdy a své víry ve vítězství práva a spravedlnosti. (obálka 1945)