Anotace:
Kniha má dvě části. V první vypráví Jan Pivec o svém životě, počínaje dětstvím stráveným v Praze na Královských Vinohradech, přes první zkušenosti u venkovských společností a angažmá v Bratislavě až po členství v činohře Národního divadla, v němž byl pětatřicet let (1934-1969). Pivcovo líčení životní a umělecké dráhy je živé a plastické, autor nezapře, že byl výborným vypravěčem a že dokonce pokoušel v mládí i další múzy: druhý díl přináší jeho prózu i báseň, obrazová příloha dvě typově odlišné kresby. Jan Pivec se svými vzpomínkami vřadil mezi naše nejlepší autory hereckých pamětí. Ve své druhé části kniha sleduje Pivcův život ve svědectví dokumentů a vzpomínkových článků (řada z nich byla napsána pro tuto knihu). Jsou to především dopisy a kritiky, interviewy a ankety, citace z odborné teatrologické literatury i z memoárů, novinové a časopisecké články a stati - zkrátka nejrůznější materiály, které mohou nasvítit Pivcovu osobnost. Patnáct kapitol druhé části knihy je rovněž vybudováno na chronologickém půdorysu; je narušován jen tam, kde si kapitola vynucuje pojednat o daném tématu souhrnně (V rozhlasovém studiu, Před filmovou kamerou, Karel Čapek, Na televizní obrazovce aj.). Leč i v nich a v jejich začlenění do celku je základním kompozičním principem chronologie. Druhá část knihy se tak stala zrcadlovým odleskem části první: jde jen o jiné úhly pohledu, o mnohost hlasů, jejichž výpověď skládá cennou a výmluvnou mozaiku o životě a díle velkého českého herce Jana Pivce. (z obálky 1985)