Anotace:
Dvě Aristofanovy komedie. Jezdci jsou dílem jeho mládí, neboť je napsal básník, kterému bylo v té době něco přes dvacet let. Žáby jsou komedie, která vznikla o dvacet let později, tedy dílo Aristofanova zralého věku. Čteme-li tyto komedie dnes, žasneme jednak nad dokonalostí Aristofanova postřehu, jednak nad odvahou a volností tehdejšího athenského divadla. Vždyť Aristofanes napadá samovládce Kleona, tedy muže, který měl v té době neomezenou politickou moc, a to způsobem ne právě lichotivým. V Žábách se zase vypořádává Aristofanes s těmi směry dramatické tvorby, které se mu zdály příliš moderními a jde proti klasikovi tak uznanému, jako byl sám Euripides. A opět se obdivujeme, s jakou odvahou a samozřejmostí mohl tehdy řecký dramatik přednášet své názory na athénském jevišti. Aristofanova komedie je prazáklad všech komedií evropských literatur. Aristofanes je první, kdo jí dal tuto formu, sáhl hluboce a odvážně do samých zdrojů života a dovedl dramaticky vidět nikoliv bohy, ale lidi. (obálka 1940)