Anotace:
Výbor z největšího Kubínova díla "Povídky z českého Podkrkonoší" (vydala Česká akademie v letech 1922-26) přináší jazykově i látkově bohatý podklad lidových povídek a pohádek zapsaných přímo z úst lidu. (Autor uvádí v doslovu jmenovitě a s charakteristikami 49 lidových vypravěčů a vypravěček.) Kubín, sdíleje zásadu, že slovné gesto lidového vypravěče je umělecký útvar sui generis, a že jej proto nelze bez újmy stylisticky upravovat, jazykově přizpůsobovat a tím skreslovat, putuje za lidovým vypravěčem a zapisuje jeho podání se všemi typickými znaky i zvláštnostmi dialektickými, vazebnými i hovorovými.