Anotace:
Z vydavatelské poznámky, 1941. Americká cesta básníkova přišla náhle, neočekávaně [...]. Psal jsem o tom 12. července 1937 v Lidových novinách v druhé části studie o husovské Kostnické slavnosti z r. 1868: "...jeden z účastníků, jenž se pak zapsal nesmrtelně mezi české básníky, připadl ve Švýcarech na myšlenku, aby prchl z Rakouska. Byl to Josef Václav Sládek. Víme o něm, a psalo se to po slavnosti v denících bez zastírání, že tento "mladý pisatel v Curychu promluvil ohnivou řeč..., po které se bál vrátit do Rakouska." A tehdy jsem i citoval záznam Antala Staška, který nebyl Sládkovi valně nakloněn (podle soukromého tisku Z pamětí Růženy Fričové-Švagrovské, Praha, 1931): "Na jaře r. 1868 konal Sládek s jinými českými lidmi k Husově oslavě cestu do Kostnice a odtud do Švýcar. Tam v jakémsi městě, nepamatuji v kterém, seděli prý Češi s několika Švýcary a řečnilo se ve shromáždění tom... Řečnil i Sládek; v mladistvém zanícení nebyl s to, aby držel jazyk na uzdě, a pronesl prý něco neopatrného, na co byly v Rakousku přísné trestní zákony - byla to snad urážka císaře. Uvědomil si to teprve, když už bylo pozdě, a boje se, aby po návratu do Prahy, kdyby se o tom rakouské úřady dověděly, nebyl stíhán a odsouzen, utekl pomocí přátel přímo do Ameriky". Prozaické práce J. V. Sládka byly vydány po prvé souborně v redakci Ferdinanda Strejčka v dvousvazkovém souboru Americké obrázky a jiná prósa (v nakl. J. Otto [1914]), kdež práce otištěné v tomto svazku Národní klenotnice zaujímají skoro celý díl prvý. Původně byly po časopisech otištěny v tomto pořadí [v závorce strana podle obsahu]: NÁRODNÍ LISTY 1871: Ze života amerických Čechů /7/, Severoameričtí Indiáni /48/, Z Louisiany /109/, Člověk v moři /113/, Polský misionář /119/, Pan biskup /132/, Chicago /204/, Ženy a dívky v amerických školách /208/; KALENDÁŘ KORUNY ČESKÉ NA R. 1872: Česká škola a kostel v St. Louis /183/; OSVĚTA 1872: Od jezera Michiganského /64/; LUMÍR 1873: Můj pan chef /187/, Česká opera v Americe /89/, Můj přítel mulat /162/, Strýček John v Americe /168/; LUMÍR 1874: Dva Dismasové /177/, Jaru vstříc /98/; LUMÍR 1880: Pod černou sutanou /124/; LUMÍR 1884: Na českém dvorci v Texasu /144/; ČERNÁ HODINKA MÁJE 1892: Jak jsme křtili a biřmovali /136/. V druhém dílu Ottova-Strejčkova vydání jsou doplněny tyto črty cestopisné a memoárové ještě dalšími třemi americkými pracemi rázu polovědeckého: Bájesloví a pověsti severoamerických Indiánův (Národní listy 1871), Ústava Spojených obcí severoamerických (Osvěta 1871) a První století Severoamerické republiky (Osvěta 1876). Ty jsme do vydání Národní klenotnice nepojali. M.N. [Miloslav Novotný]