Vyhledávání       Obchodní podmínky       Nápověda
 
Antikvariát
ISIS
 
Prodáno - Beneš, Edvard, 1884-1948:
K budoucímu míru


Beneš: K budoucímu míru, 1919 Otto Girgal, Smíchov 1919       Edice: Prameny k studiu současných dějin č. 3

Rozsah: 56 s.    Formát: 15,5x11,7
Popis: Brožovaná, okraje obálky mírně pomačkané, velmi dobrý stav. (97%)

Cena: 70 Kč

Nakladatelské údaje:



Anotace:
Úvod (1919) Když počátkem října 1915 Eduard Beneš, docent sociologie na české universitě a technice a profesor národního hospodářství na Českoslovanské Obchodní Akademii v Praze, byl nucen pro účast v revoluční "Maffii" prchati před nástrahami policie jako psanec, uchýlil se nejprve do Švýcar. Ale tamnější vzduch mu nesvědčil. Špionáž rakouská a německá byla příliš nepohodlná. Po vypovězení a redaktora "Československé samostatnosti" Dra Lva Sychravy z Annemasse odešel brzy za ním do Paříže. V Paříži od 1. května 1915 soustřeďovala se akce, směřující k osvobození a osamostatnění národa československého kolem čtrnáctidenní revue "La Nation Tchéque", kterou řídil prof. Sorbonny Arnošt Denis a jejímž programem bylo "šířiti znalost skutečného stavu nynějšího Rakouska a zároveň předkládati evropskému obecenstvu snahy a tužby národů mocnářství rakousko-uherského, zejména Čechův a Slováků. Tento program jest prostý a shrnuje se slovy: samostatnost Čech." Beneš záhy přiklonil se k redakčnímu kruhu tohoto významného listu. První jeho příspěvek jest článek "Tchèques et la guerre", podepsaný pseudonymem Eduard Bielsky. Za nedlouho, v polovici ledna 1916, vydala pak česká socialistická skupina "Rovnost" v Paříži dvaatřicítistránkovou brožuru "Le socialisme autrichien et la guerre. Les socialistes tchéco-slovaques et le démembrement de l'Autriche-Hongrie" pod týmž pseudonymem. Třetí práce, kterou uveřejnil Beneš, v té době již generální tajemník Národní Rady Československé, a označil touto lehko rozluštitelnou skrývačkou, jest přítomná studie "Vers la paix future", ve které poprvé skvělým a logicky přesně učleněným postupem osvětluje v naprosté shodě s názory T. G. Masarykovými nutnost osamostatnění národa československého, projevuje již při té příležitosti své nevšední schopnosti politické a diplomatické, pro které jej později profesor ženevské university Alexis François nazval jedním z předních znovuzbudovatelů Střední Evropy a italský list Messagero "československým Mazzinim". Studie "K budoucímu míru" jest zajímavá tím, že poprvé se dotýká myšlenek, které jsou šíře rozvedeny potom ve francouzské knize Benešově "Détruisez l'Autriche-Hongrie! Le martyre des Tchéco-Slovaques á travers l'histoire" (Zničte Rakousko-Uhersko! Mučednictví Čechův a Slováku v dějinách). Vydávaje dnes, kdy se mírová konference chýlí ke konci, tuto z prvních Benešových prací, psaných po památném jeho odchodu z Čech, doufám, že česká veřejnost přes některé jednotlivosti překonané přirozeným vývojem dějinným ji se zájmem přijme, dychtiva poznati jednu z nejtypičtějších ukázek revoluční činnosti zahraniční, mající stejný historický význam jako Masarykova přednáška "Problém malých národů v evropské krisi", nebo "Budoucí Čechy", s nimiž úzce souvisí. Ph. Dr. Jan Reichmann. Na Král. Vinohradech, v červnu 1919.


 
  Prodáno