Anotace:
Jan Slezák, který svou knihou "Dobrodruzi" vzbudil neobyčejný zájem čtenářů, pokračuje v tomto novém historickém románu v široce založeném vypravování příběhu z českých dějin v první polovici 14. stol. (v letech 1336 až 1347). Ústřední postavou je opět Karel IV., který jako správce českých zemí přistupuje k uskutečnění velkolepého snu svého mládí, vybudovat v Praze podle francouzských vzorů katedrálu sv. Víta a svěřuje její stavbu francouzskému staviteli Matěji z Arrasu. Ač ještě mlád, vyrůstů Karel v dovedného státníka, takže zatlačuje svého otce Jana Lucemburského v řízení českých zemí a zasahuje i do událostí evropských. Ještě za života otcova se stává králem a po nešťastné bitvě u Cressy, v níž Jan Lucemburský padl a v níž Karel IV. byl zachráněn pouze přičiněním několika věrných přátel, přechází na něj i koruna svatováclavská. Kolem těchto dvou králů je nahromaděna celá galerie postav z rozmanitýc vrstev společenských a Slezák dovedným vyprávěním zobrazuje na jejich osudech ráz tehdejší doby. Venkovské prostředí je vylíčeno na příbězích sirotka Lukáše Kokótkova, měšťanské na událostech, které prožívá rodina Křížova a Diviš Ječmyk, kraječ suken, romantický prvek zastoupen postavou Mikše Sokolovského ze Sokola, který z pražského helmbrechtníka se stává loupežníkem na Chotěbořsku, aby nakonec po svém pádu hledal záchranu v královském vojsku. Z prostředí zemanského, panského i duchovního je zde celá řada bystře načrtnutých osobností, mezi nimiž vynikají ušlechtilé postavy slavných kněží, biskupa Jana IV. z Dražic a pozdějšího arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Jestliže byli Slezákovi "Dobrodruzi" objevem pro českého čtenáře, tím větším překvapením je pro něho tato nová kniha, v níž se vypravěčské umění autorovo a jeho schopnost vytvářet dějové zápletky ještě stupňují. (obálka 1947)