Anotace:
Před časem proběhly naším i zahraničním tiskem zprávy o objevení vzácné středověké památky [Relikviář svatého Maura] světového významu. Odborníci v této souvislosti hovořili o československém nálezu století. Co předcházelo vypátrání jedinečné starožitnosti, o tom vypráví I. M. Jedlička v napínavém příběhu Poklad vévody Jindřicha. Děj nás zavádí na počátek pětaosmdesátého roku, kdy zvláštní skupina specialistů Federální kriminální ústředny stane před složitým úkolem; má přijít na kloub pověstem, které kolují v cizině a podle nichž jistý šlechtic za druhé světové války ukryl na svém sídle někde v západních Čechách umělecký předmět nesmírné kulturní a historické ceny. Zprvu to vypadá na hledání jehly v kupce sena. Řešitelé případu nemají tušení, o jakou památku se vlastně jedná, komu kdysi patřila a kde bylo sídlo jejího někdejšího majitele. Přitom jen v západních Čechách napočetli na tisíc bývalých panských domů. Připomínalo to, jak později poznamenal jeden publicista, známou větu z pohádky: Jdi tam, nevím kam, najdi to, nevím co... V průběhu vyšetřování vznikne podezření, že o románskou pamětihodnost se zajímá i mezinárodní syndikát obchodníků s pokoutně obstaranými uměleckými díly. Hledači pokladu se musí vypořádat nejen s nedostatkem věrohodných informací, ale svým způsobem podstupují i závod s časem. Všechno nasvědčuje, že patrně nejsou sami, kdo chce ukrytou starožitnost získat. Příběh se tedy odehrává na pozadí skutečných událostí. Čtenář se stává účastníkem složitého pátrání a nahlíží do zákulisí výjimečného případu, který nemá obdoby v naší kriminalistické praxi. Zachráněné dílo, skvost mimořádného významu a mnohamiliónové hodnoty, obohatí uměleckou klenotnici národa. Po skončení restaurátorských prací bude památka zpřístupněna naší i světové veřejnosti. (obálka 1987)