Anotace:
Výstřel padl okamžitě poté, co policista v kukle a černé kombinéze stlačil Kopeckému ruku směrem k podlaze. Projektil vylétl z hlavně a lehce zranil Kopeckého stehno. Do pokoje vmžiku vpadli další dva policisté v maskách. Teď už ve třech se pověsili na Kopeckého, sevřeli mu paže, ramena... A přece měli s tímhle bývalým kulturistou a nositelem černého pásu přeborníka taekwon-do víc práce, než by si kdo z nich - včetně podplukovníka Dostála - byl ochoten připustit. Kvido Kopecký si v duchu vyčítal tu chvilku nepozornosti, těch pár desítek vteřin, kdy se nechal unést Eliščinými slovy a kdy odvrátil zrak od Dostála i od dveří, kterými do pokoje vnikl zakuklený ozbrojenec. Bil se ze všech sil, znovu stiskl spoušť pistole, avšak rána k jeho velkému údivu - tentokrát už nevyšla. Až pozdější expertíza v Kriminalistickém ústavu pak prokázala, že pistole selhala - její mechanismus nepodal další náboj do nábojové komory. Pustit se s tímhle chlapem do křížku v dobách, kdy ještě volně chodil po Praze a okolí, trénoval a cvičil v posilovně, patrně znamenalo dostat pořádnou nakládačku, pomyslel si podplukovník. Teď sice seděl na invalidním vozíku, od pasu dolů zcela ochrnutý, ale i tak se trojici policistů stále nedařilo definitivně ho odzbrojit. Až Dostál našel způsob, jak zápas ukončit. "Uberte mu kyslík!" přikázal. Jeden z mužů v kukle chytil Kopeckého ihned za krk a stiskl. V příštím okamžiku pistole spadla na podlahu a Kvido Kopecký přestal klást odpor. Zarputile mlčel, jen šlehal nenávistnými pohledy po všech čtyřech mužích zákona v místnosti. (obálka 1998)