Anotace:
[obsahuje podstatné části děje] Román napsaný v počátečním období literární tvorby Gorkého (r. 1900) obráží složitou třídní problematiku 90. let 19. století. Na osudech tří mladých lidí, příslušníků městské chudiny, ukazuje Gorkij tři různé způsoby, jimiž si tato vrstva hledá své místo v životě. Nadaný a činorodý Ilja Luněv vidí zprvu cíl života v dosažení nezávislého postavení, v založení vlastního obchodu. K uskutečnění tohoto cíle neváhá použít i vraždy a loupeže, neboť vidí, že i tento způsob obohacení je v kapitalistickém světě běžný. Dosáhne vysněného "místa v životě", ale zavrhuje je, protože chápe, že spočívá na nespravedlnosti a násilí. Druhý z této trojice, Jakov Filimonov, podřizuje se pasivně životnímu zlu a je ubit surovým a kořistnickým prostředím. V posledním ze tří přátel, Pavlu Gračevovi, zobrazil Gorkij vývoj a růst proletářské ideologie v ruském dělnictvu, od živelné nespokojenosti s životním údělem až k ideám socialismu. - Hlavní význam románu, jehož si vysoce cenil V. I. Lenin, je v tom, že "ukázal nejširším lidovým masám východisko z jejich situace: splynutí s proletářským kolektivem a osvojení si socialistických ideí". (Z předml.)