Anotace:
Solženicyn tentokrát ignoruje lákadla beletristických postupů a skládá bez umělého přitesávání a ohlazování kámen ke kameni před očima šokovaného čtenáře mozaiku dějin Východu, založených na koncentračních táborech, fyzické a duševní likvidaci nepohodlných jedinců i celých národů. Nebyl by to však Solženicyn, kdyby pro tíživost a množství faktografického materiálu ulpěl na popisnosti, naopak, najdeme zde eticky a filozoficky tak pozoruhodné pasáže, že se k nim budeme neustále vracet. [z obálky 2. dílu 1990]