Anotace:
Trojice dramat Sofokleových, uváděných v osmém svazku Antické knihovny, patří nejen k největším kulturním darům antiky, ale i k tomu nejmohutnějšímu, co kdy bylo vytvořeno ve světové dramatické literatuře. Jsou to dramata nadčasová v nejvlastnějším slova smyslu, neboť se zabývají mravními problémy, společnými všemu lidstvu a všem dobám: otázkou viny a trestu, konfliktem zákonů lidských a božských. První z nich, Král Oidipus, je pravzorem osudové tragedie. Rozjetá kola osudu nemilosrdně drtí nešťastníka, bez vlastní viny stále hlouběji klesajícího v propast hříchu. A je-li tato hra nejdramatičtější za zachovaných tragedií Sofokleových, je druhá, Antigone, nejlyričtější. Líčí příběh hrdinné dívky, jež poslušna zákonů božských pohřbí svého zneuctěného bratra, ač ví, že svůj čin odpyká smrtí. Konečně třetí hra, Slidiči, je zlomkem satyrského dramatu, objeveného teprve roku 1912 v egyptských papyrech. Jeho podkladem je báje o mladém Hermovi, který ukradne Apollonova stáda. V mistrném přebásnění prof. dra Ferdinanda Stiebitze ožívá před námi řecká tragedie v celé své kráse a vznešenosti, drtící, očišťující a zušlechťující každého, kdo se začte do jejích strohých a úsečných, ale prudkým životem nabitých veršů. [obálka Melantrich 1942]

Obsah: