Anotace:
Máme rádi příběhy, tak jako máme rádi anekdoty, protože připomínají lesklé kaštánky, čerstvě vylouplé, bezpečně celistvé. Příběh Clauda Simona se nebezpečně podobá příběhům, které píše život, neukončeným, chaoticky se prolínajícím, křížícím; zasutým vzpomínkám, náhodným setkáním, nicotnostem a tragédiím, detailům, které překrývají významné události. Dokonce i tzv. velká historie se svými válkami, bitvami, krví se pohledu zblízka rozplývá v tomto kaleidoskopu příběhů, rozpadá se na střípky osudů, které mohly být docela jiné, kdyby... Zkušenost, z které Simon vychází, je silně autobiografická. Jeho vypravěč, žijící na jihu Francie ve starém domě, který jen s obtížemi udržuje, si během jednoho dne ohraničeného šerem svítání a temnotou nadcházející noci a vyplněného celkem banální činností (cesta do banky s žádostí o svou hypotéku, setkání s chtivou starožitnicí, s úspěšným bratrancem) stačí v útržcích rytmicky odpovídajícím nárazům reality vybavit celý svůj život a navíc pomocí pohlednic a dopisů, které si přepečlivě schovávala jeho matka, i život její, příběh lásky, která vyústila v jeho narození. Dnešek vzešlý z minulosti, příběhy podmíněné jinými příběhy, osudy prolínající se, předurčující se v rámci jedné rodiny (určité rodiny, rodiny autorovy), zůstává trvale pro Simona základní tvůrčí inspirací: po čtrnácti letech dostává jeho Příběh pokračování nebo epilog nebo nové zpracování v mohutné "koláži" Georgik. [obálka Odeon 1985]