Anotace:
Nová sbírka Včeličkových veršů "Klášterní ulice" tvoří veršovaný protějšek "Pražského tajemství". Vzbudilo-li "Pražské tajemství", toto básnické svědectví dávné doby jedné z nejsvéráznějších pražských částí Prahy, živý ohlas a zájem u kritiky i u čtenářů, najde své nadšené čtenáře i tato knížka, domalovávající veršem obrazy čtvrti Na Františku. Staropražská čtvrť na pravém břehu Vltavy mezi mosty Čechovým a Štefánikovým je charakteristickou literární domovskou oblastí Včeličkovou. Zde Včelička prožil své mládí, zde bydlel dlouhá léta a proto se tak oddaně a láskyplně k těm místům vrací, proto tak zaníceně o nich vypravuje, proto je tak miluje a proto na ně tak rád vzpomíná. Mediem vzpomínek kouzlí čtenáři znovu ten starý svět a jeho zašlou slávu i bídu. Prismatem dětství vidí ty staré kouty, uličky, plácky a dvorky, poznamenané jeho dětskými stopami, kostely, kláštery i zapadáky. Včeličkův pohled je však nejen vroucný a někdy i dojatý, ale hlavně pravdivý a pronikavý, jeho obraz je podrobný, obsažný a dokumentární. Tu nevzpomíná snílek a truchlenec nad odešlým časem, nad idylou a pitoreskností bizarních zákoutí, tu kreslí básník socialista ostré, ale nesmírně milé obrysy obrazu, s něhož na nás dýchá půvab malebných zátiší a tichých světniček frejířek a panečnic, ale s něhož i čpí zatuchlý pach špíny a bídy sklepních bytů, doupat a hampejzů a z jehož barev vyvstávají postavy lidí a jejich osudy. Když čtere Včeličkovy verše, máte dojem, jako by autor odplouvával s plátna, na kterém už je jiný obraz, šupinky nové barvy a odkrýval tak detaily původní dávno zapomenuté malby. Včelička píše své obnovené obrazy veršem prostým a jadrným. Klášterní ulice dokresluje významně profil tohoto svérázného českého autora. J. Strnadel [obálka Josef Lukasík 1945]

Obsah: