Anotace:
Autor, který se soustavně zabývá reformační problematikou, předkládá tu čtenáři výsledky svých dílčích studií. Sám o své práci říká: "Nepodávám obraz celkového vývoje husitské a potom evropské reformace. Zapouštím do jedné i druhé pouze několik hloubkových sond v naději, že vynesou na povrch málo známé skutečnosti o mentalitě lidí, od nichž nás dělí víc než půl tisíciletí." Poutavou formou historického eseje shrnuje své poznání o hnutí, které svými kořeny tkví hluboko ve středověku a vrcholí v době počínajícího věku nového. Ústřední myšlenku české reformace pojednává hutná rozprava o pravdě, jak ji chápal a až do své smrti hájil M. Jan Hus. O husitství samém v rozpornosti jeho učení a válečnictví vyprávějí proměnlivé osudy táborského kněze a hejtmana Bedřicha ze Strážnice. Z revolučních časů přežil do dob únavy a sobeckého uchvatitelství. S kritickým pohledem na husitství a na pražské vysoké učení seznamuje stať o Ivanu Stojkovičovi, bojovném představiteli protihusitské strany na basilejském koncilu. Vývoj hlavních proudů reformace v 16. století sledují studie o Martinu Lutherovi, Huldrychu Zwinglim a Janu Calvinovi. Z klášterní uzavřenosti ještě zcela středověké, ze světa zakletého představami o démonských silách a spoutaného tuhými vazbami feudálních vztahů vstoupí Luther do veřejných zápasů o nové pojetí svobody člověka. Svede o ně vítězný zápas s prostředím i se sebou samým nebo v něm podlehne? Švýcarský reformátor Zwingli, spjatý s občanskými požadavky emancipujících se měst, padne v bitvě. Jeho humanistických protest proti žoldnéřskému válečnictví odkáže Evropě neklid touhy po spravedlnosti pro všechny. Přísný a přesný myslitel Calvin, budovatel ženevského ohniska nové životní slohovosti, jde neúchylně za cílem nadosobní autority principu. Obětuje sebe, ale obětuje i druhé. Na pozadí dramatických událostí doby osvětluje kniha životní cesty reformátorů, jejich vzájemné vztahy, jejich sepětí s lidovými proudy i rozchody s nimi. Rozborem literární tvořivosti reformátorů i jejich odpůrců odhaluje a hodnotí novost a podnětnost společenské a myšlenkové tematiky, kterou zápasy na rozhraní věků přenesly do nové doby. Eseje z dějin reformace jsou určeny všem, kdo se zajímají o významné kulturní tradice evropských národů. Zaujmou v neposlední řadě tím, že autor využil všech příležitostí, aby ukázal svéráz českého podílu na hnutí evropských rozměrů. [obálka Vyšehrad 1985]

Obsah: