Anotace:
Ctitele a vrstevníky politického působení Dr. Karla Kramáře, přátele dějin politických a všecky, kdo se zajímají o vývoj našich veřejných záležitostí, stejně zaujme kniha vzpomínek, které Dr. Kramář napsal o svém mládí a prvních třech letech poslanecké činnosti. Je tu jímavý obrázek starého Vysokého, kde se autor narodil a v šedesátých letech chodil do školy, kus staré Prahy, kde studoval na malostranském gymnasiu a na právnické fakultě a r. 1884 promoval. Pak vypravuje Dr. Kramář o svých cestách a studiích v cizině, jmenovitě u prof. Wagnera na univerzitě v Berlíně. Nato začíná pobyt ve Vídni a leta pilné práce archivní, ze kterých mají vyjíti dějiny rakouské vnitřní správy až do Marie Terezie. Avšak zájem o politiku nedovolí dílo dokončiti. Dr. Kramář seznamuje se s prof. Kaizlem a prof. Masarykem, uzavírají spolu přátelství, od r. 1889 vydávají spolu týdeník "Čas" a v něm zaujímají stanovisko ke všem veřejným otázkám a připravují program politického realismu. Obě politické strany všímají si význačných individualit, které tu vystupují, a snaží se je získati. Nejprve vyjednávají Staročeši, avšak nevede to k cíli. Potom začíná jednání s Mladočechy, ke kterým se již zřetelně kloní veřejné mínění, které Staročeši definitivně od sebe odpudili punktacemi. Při vítězných volbách r. 1891 všichni tři političtí realisté stávají se říšskými poslanci a chápou se příležitosti uskutečňovati svůj "lidový program" i v praxi. Avšak poměry nejsou příznivé: veřejnost očekává splnění radikálních slibů, jimiž byly vyhrány volby a vítězná strana nemá, aspoň na počátku v sobě jednoty, která je potřebí k jednomyslnému postupu poslanců doma i ve Vídni. Političtí realisté ocitají se v ostrých zápasech s radikály ve straně a jmenovitě mezi profesorem Masarykem a Juliem Grégrem boj - vinou osob třetích - se přiostřuje osobně a ústí v těžký konflikt. Věc nedá se již napraviti, výkonný výbor i poslanecký klub staví se na stranu Grégrovu a profesor Masaryk vzdává se mandátu. Tímto rozchodem tvůrců původního poltického realismu vypravování Kramářovo, bohatě doložené korespondencí všech tří osob, bohužel předčasně končí. [obálka Československý čtenář 1938]

Obsah: