Anotace:
Píše se 8. září 1740. Od přístavního mola v Ochotsku odrážejí dva koráby - Svatý Petr a Svatý Pavel - které se společně vydávají na dalekou kamčatskou expedici. Ta první skončila nezdarem, a tak uběhne dlouhých šest let, než je možné dát povel k odplutí nové expedici. Na palubě obou lodí jsou zkušení námořníci, od samého začátku jim však v cestě stojí takřka nepřekonatelné překážky.
Historický román B. Kolokolova Ruská sága je věnován objevitelským plavbám ruských námořníků v první polovině 18. století. Na základě nově objevených dokumentů se autor snaží vnést jasno do zkoumání severovýchodního pobřeží Ruska a objevení předpokládaného průlivu mezi Čukotským poloostrovem a Aljaškou, tj. průlivu mezi Ruskem a americkou pevninou.
Historie připisuje všechny zásluhy dánskému mořeplavci Vitusovi Beringovi, podle něhož bylo pojmenováno jak moře, tak i průliv, oddělující Asii od Ameriky. O Beringových zásluhách nemůže být pochyb, nikde však nenacházíme jméno kapitána Čirikova, který se na plavbu vydal zároveň s Beringem a který dosáhl břehů Ameriky prokazatelně dříve než Bering. Z toho důvodu se také Čirikovova zpráva spolu s lodním deníkem dostala k carskému dvoru o rok dříve než Beringova...
Kniha podává svědectví o absolutním nepořádku a zvůli, které vládly u dvora, o tom, za jak nepředstavitelně těžkých podmínek objevovali mořeplaci pro Rusko nové země. Mnoho z nás si při četbě Ruské ságy jistě vzpomene na osudy dalších kapitánů a námořníků, jak je známe například z románu N. Čukovského Pod plachtami kolem světa (původně Čtyři kapitáni), z Davydovových Zajatců ledu a noci či Badiginových Dobyvatelů ledových moří.
[obálka Albatros 1987]
|