Anotace:
Otázka, jak staří Čechové poznávali svět, nás vrací do doby vrcholného středověku. Tehdy se v našich zemích pozvolna prosazoval cestopis, od renesance až podnes jeden z nejoblíbenějších žánrů vůbec. Jeho českou tradici bezprostředně předznamenala dvě slavná díla, známá brzy po svém vzniku v celé Evropě a u nás překládaná už ve 14. století: Milion Marka Pola - předchůdce pozdější cestopisné literatury faktu, a cestopis tzv. Mandevilla - na nějž navazovaly spisy hledící na svět spíše očima fantazie, až po dnešní science fiction. Proto jejich ukázky zahajují i náš výbor z české cestopisné literatury 14. - 17. století. U jejich počátků shledáváme blíže nám dnes neznámého panoše Jaroslava a Václava Šaška z Bířkova, kteří vylíčili své dojmy z cest do západních zemí v souvislosti s diplomatickým úsilím Jiřího z Poděbrad. Na přelomu 15. a 16. století obrátili naši cestovatelé pozornost do zemí východních. Svědčí o tom lidově pojaté vyprávění Martina Kabátníka a poutavé zápisky Jana Hasištejnského z Lobkovic. O sto let později již zastihneme naše cestopisné písemnictví v plném rozkvětu. Zájem o ně povzbuzovala nejen vzrůstající touha po vědění, ale i vysoká literární úroveň tvorby Oldřicha Prefáta z Vlkanova, Kryštofa Haranta z Polžic a Václava Vratislava z Mitrovic. Renesanční zájem o zámořské kraje vedl naše předky k převodům cizích cestopisů vyprávějících o Novém světě. Patří k nim i list o příhodách z cesty Ameriga Vespucciho a Historie o plavení se do Ameriky Jeana de Léryho, obojí ze 16. století. Mimořádného ohlasu doznalo od počátku obrození svěží podání zážitků z cesty do Cařihradu Václava Vratislava z Mitrovic, přeložené do několika cizích jazyků. Autorem dějepisného a zeměpisného průvodce po střední Evropě je Bedřich z Donína, který na rozhraní 16. a 17. století vykonal pět cest po Německu, Uhrách, Itálii a alpských zemích a své zápisky doprovodil unikátními kresbami. Panoráma staročeských cestopisů dosvědčuje, že čestně obstojí ve srovnání s jinými evropskými literaturami. Jsou to díla, která i dnes upoutají nejedním cenným údajem zeměpisným, národopisným i kulturně historickým. Jejich posloupnost nám pak přiblíží vývoj, jímž cestopis prošel, a s ním i proměny člověka v dobách, kdy se utvářel novověký obraz světa. Výbor z významných českých cestopisů je poslední knihou, kterou připravila do tisku známá specialistka v oblasti starší české literatury a popularizátorka poznatků o ní dr. Zdeňka Tichá. Zemřela náhle, nedlouho po odevzdání rukopisu, 9. října 1984. [obálka Vyšehrad 1986]

Obsah: