Anotace:
Memoárová literatura má vždycky svou přitažlivost. Seberafinovanější román o slavném člověku se často nevyrovná prostému svědectví těch, kteří s ním žili, kteří "byli u toho". Předností vzpomínek na J. Š. Baara je jejich bezprostřednost, hluboký cit a schopnost uchovat vůni doby, o níž se vypráví. Autorka znala chodského spisovatele z dob jeho dvanáctiletého působení v Ořechu u Prahy; Baar byl dobrým přítelem autorčina otce. A tak se zde setkáváme především s málo známými epizodami z Baarova života: poznáváme Baara jako cestovatele, fotografa, příznivce umění a osvětového nadšence, poznáváme ho jako vzdělaného kněze, který čelí panice rozpoutané přiblížením Halleyovy komety, ale i jako oddaného syna své matky, vzácné ženy, která s ním v Ořechu žila. Autorka nastiňuje i Baarovy osudy mimo jeho vlastní ořešský pobyt: všímá si i Baarova mládí, geneze románu o jihočeském siláku Cimburovi a píše i o posledních letech Baarova života na rodném Chodsku. Tak se čtenářům dostává do ruky pozoruhodný medeailón: svědectví o člověku, který byl svým povoláním i svými názory zakotven hluboko ve své době, který ale svým humanismem a láskou k prostým lidem dokázal tuto dobu přerůst.
[obálka Západočeské nakladatelství 1988]
Obsah:
|