Anotace:
V prozaických textech shrnutých pod názvem "Pohádky" spojuje Hesse prvky pohádkové s autobiografickými. Prostá forma pohádky je prolomena, autor do svých vyprávění zařazuje psychologicko-symbolickou sebevýpověď, a vznikají tak pohádkové poetické útvary, mnohdy se snovou atmosférou. Určující je pro ně Hesseho vztah k německé romantice, od níž spisovatel přejímá i nástroje její produkce. Čtenář nalezne v "Pohádkách" motivy, které již zná jako autorovy obzvláště oblíbené: dvojnictví, provázanost a jednotu všeho živého v cyklickém průběhu života, hledání harmonie, časnost a věčnost, nadčasovost krásy a pomíjivost lidského usilování, nevinnost a hřích, sen a skutečnost, dětství a dospělost, poutnictví, protiklad přírody a narušené městské industriální společnosti, kritiku civilizačních jevů. Texty předkládané v tomto svazku psal Hesse zejména v letech 1. světové války a práce na nich byla pro něj v době tak těžké a depresivní zjevně procesem terapeutickým. Své pohádky s jejich symbolikou a mytičností vypráví jazykem, jenž má proslulý půvab, průzračnost a přesnost. [obálka Argo 2004]

Obsah: