Anotace:
[z úvodu] Tolik jsem uznal za nutné říci čtenářům své skromné, nenáročné povídky, aby věděli, jak se mají na ni dívat. Ten obecní Pepíček - to jsem já sám, který jsem tu prostě, bez nadsázky, ale také bez zakrývání a zamlčování, bez nemístného studu, vylíčil vlastní život zatím až do vstupu na gymnasium. Nehledejte, laskaví čtenáři, v povídce, co v ní není, čeho jsem tam nevložil a vložit nechtěl. Nehledejte v ní "strhujícího dramatu žhavé lásky, která odpouští a zapomíná, ani vzrušujících scén nenávisti a pomsty." Nebudu líčiti život špinavého kluka velkoměstské periferie, kterého vychovává ulice; nepovedu vás do dupáren zapadlých uliček v předměstí, nebudu líčit napínavý neboo limonádový román služky. Nedívejte se na mne jako na moderního spisovatele; nezařazujte mé paměti do některého druhu belletrie. Posuzujte je jen a jen jako upřímné vylíčení mého dětství; vězte, čeho se tu dočtete, to že jsem opravdu prožil, procítil, promyslil. Nevytýkejte, že je v povídce mnoho černě a jen málo běli; nemohu za to, že to nebylo v mém životě naopak; chtěl jsem býti pravdivý; co jsem napsal, diktoval mi do pera můj vlastní život a zkušenost, nikoliv vkus a okamžitá nálada moje nebo čtenářů. Nemohl jsem opravovat svůj osud a líčiti, co se nestalo a jak se to nestalo. Ťěžko život a skutečnost opravovat podle přání čtenářů; má povídka je snad drsný, ale věrný ohlas mého dětství, které se ovšem vyvíjelo jinak, než by si přál asi mnohý horlivý čtenář moderních románů a návštěvník biografů. Chci svou povídkou upozornit vás, milí čtenáři, na osud nalezenců, žádati vás o smilování nad nimi, o trochu šetrnosti k jejich matkám. Nevyčítejte jim jejich hříchu, dětem původu a zrození. Snažte se jejich nesnáze ulehčiti, mládí zpříjemniti, podporujte úsilí všech soukromích i veřejných institucí, které mají v programu zlepšení osudu nalezenců a péči o jejich výchovu. To vám, laskaví čtenáři, vzkazuje a o to vás prosí Felix Blažek.