Anotace:
Balzacův román "Venkované", jedno z jeho nejzralejších děl, se odehrává na francouzském venkově počátkem XIX. století. Buržoasní revoluce vyvlastnila a rozdělila šlechtickou půdu, což však neznamenalo, že by se půda dostala do rukou těm, kdo na ní pracují a potřebují ji k své obživě. Zmocnili se jí spekulanti. Ne již nevolnické, ale kapitalistické poměry panují na francouzském venkově, aniž pro chudé, pro pracující se tím mnoho změnilo k lepšímu. Intriky, touha po majetku, závist, spekulace, lichva hrají svou úlohu v poměrech na venkově, stejně jako rozhodují ve městě. Kapitalistické vztahy ovládly venkov. Osud zámeckého velkostatku, náležejícího generálu Montcornetovi, je středem děje "Venkovanů". Buržoasní spekulanti z okresu se spolčili, aby vyrvali majetek z rukou generála, když se jim to nepodařilo po smrti dřívější majitelky. Chudina je živelně nespokojená, stále se bouří, nenávidí pány - ale je přitom vedena skrytými kapitalisty, kteří ovládají všechny, protože jim půjčují, a kteří obratně spřádají nitky a využívají i lidové nespokojenosti k tomu, aby sami urvali co nejvíce na svých konkurentech a obětech. Tak tato buržoasní společnost ovíjí sítěmi svých intrik a machinací stejně zámecké panstvo jako místní chudé venkovany, které činí nástrojem svého boje. Z jakých typů se skládá, ukazuje Balzac jedinečně na bezcitném a poživačném lichváři Rigouovi, který ani doma neodloží svou přetvářku blahovolného pána a který dovede z dělníka dostat maximum práce, na potměšilém a pokryteckém Gaubertinovi, jemuž se kryje služba s krádeží a obchod s velkolepým podvodem, a na místní "krasavici" paní Soudryové, nafintěné bývalé komorné, která si ze svého zaměstnání zachovala s ukradenými šperky svou prohnanost. Román "Venkované" ukazuje jak ve vylíčení politických a hospodářských vztahů, tak i v jednotlivých společenských typech pravou tvář venkova za kapitalismu. [obálka Československý spisovatel 1952]