Anotace:
Blues černýho kafe z roku 1992 je souborem drobných literárních útvarů, zápisů snů či krátkých povídek a básní. Mnohé texty, neučesaná blues v próze, jsou jednak veřejně praktikovanou terapií zbavování se "démonů z dětství", jednak osobní zpovědí rockera chyceného v pasti hotelového života a koncertních šňůr, jenž dospěl k rozhodnutí "nepustit si nikoho k tělu". Jiné texty, jako například soubor "124 světů", již překračují subjektivní rovinu a zabývají se obyčejnými lidmi, kteří se svůj obyčejný život, směřující k obyčejnému osudu, občas rozhodnou změnit netradičními prostředky - většinou kulkou do své nebo cizí hlavy. Protože se však i tyto netradiční prostředky stávají zcela běžnými a tradičními, jsou i takovéto konce dnes již obyčejným a vlastně nezajímavým jevem. Velmi hořký obraz současného světa. [obálka Maťa 2001]

Obsah: