Anotace:
Práce významného marxistického estetika G. Lukácse, jež vznikla z debat na ženevském mezinárodním kongresu v r. 1946 a z diskusí se západoevropskými filosofy existencialismu, je pronikavou kritikou existencialismu z hlediska marxistické filosofie a estetiky. Lukács poukazuje na krisi měšťácké filosofie, na její cestu od fenomenologie k existencialismu a závěrem staví proti tomuto úpadkovému módnímu filosofickému směru imperialistického světa leninskou teorii poznání a uvádí problémy moderní filosofie, jak je řeší dialektický materialismus.