Anotace:
Perun, Veles, Svarog, Svantovít, Triglav - co znamenají tato jména bohů spolu s dalšími bytostmi, které zalidňovaly přírodu v představách našich slovanských předků? Ozývá se v nich pradávná indoevropská tradice nebo jde o pozdější výtvor lidu, který zaujal místo v dějinách Evropy teprve do doby stěhování národů? Je možno rekonstruovat starou ideologii, o níž se zachovala jen nepřímá a často zkreslená svědectví? Zaniklý vnitřní život, jehož poetická krása, intimní vztah k přírodě i morální síla inspirovaly romantické básníky, výtvarné umělce, hudební skladatele a udržely se v lidové kultuře i v povědomí národa? Současná věda již dávno opustila názor, že staré mýty jsou pouhou přehlídkou poštilostí, neboť rozpoznala hlubším studiem jejich vypovídací schopnost o společenských poměrech, hospodářských potřebách i o celkové kulturní úrovni doby. Obrazným oživením a personifikací přírodních sil a zákonů si dávný člověk intimně přibližoval záhadný svět kolem sebe, nalézal v něm orientaci a získával i návod k jednání. Tímto nezbytným stupněm vývoje procházelo všechno lidstvo a Slované tu nejsou žádnou výjimkou. Svět dávných bohů a démonů se pokouší přiblížit dnešnímu čtenáři kniha, která svým tématem vyplňuje citelnou mezeru v naší literatuře. Vychází ze současných poznatků různých vědních oborů - historie, archeologie, jazykovědy, etnografie a srovnávací mytologie - a z jejich souhrnu sestavuje obraz, který patří k nejzajímavějším kapitolám z kulturních dějin Slovanů. [obálka Panorama 1990]