Vyhledávání       Obchodní podmínky       Nápověda
 
Antikvariát
ISIS
 
Prodáno - Welzl, Jan Eskymo, 1868-1948:
Třicet let na zlatém severu


Welzl: Třicet let na zlatém severu, 1989 Československý spisovatel, Praha 1989       Edice: Slunovrat č. bezplatná prémie

Rozsah: 231, [7] s.    Formát: 26,2x14,0
Popis: Vázaná, velmi dobrý stav. (99%)

Cena: 100 Kč

Nakladatelské údaje:



Anotace:
Jan Welzl (15.8.1868-19.9.1948), rodák ze Zábřehu na Moravě, žil přes třicet let jako lovec zvěře a velryb, cestovatel a polární badatel, zámečník, vynálezce, polární listonoš, náčelník a nejvyšší soudce eskymáckého kmene na Novosibiřských ostrovech. V nekonečné řadě dobrodružství, při nichž byl tisíckrát v nebezpečí života, žil tváří v tvář živlům a smrti, uprostřed chlapské solidarity a spravedlnosti. Trávil život v jeskyni, kterou si vystřílel ve skále, na velrybářských lodích, na saních tažených psy, mezi zlatokopy na Aljašce, mezi Indiány při lovu kožešinové zvěře a Eskymáky při výpravách, aniž toužil po návratu do civilizace. "Po lidstvu se mi nijak nestýskalo a bylo mi lhostejno, sejdu-li se někdy s člověkem... Poznal jsem rozdíl dvou lidských pokolení a dvou vzdělaností. Jedna z nich neumí čísti písma, ale umí čísti v srdci svém i ostatních, druhé jsou otevřeny všechny knihy světa, ale srdce zavřeno." S láskou a nadšením líčil příchylnost, družnost a vděčnost primitivních domorodců za polárním kruhem, s nimiž se sblížil do té míry, že ho po čtyřech letech zvolili náčelníkem. O polárních zemích psal nebo mluvil jako obyčejný člověk, patrně nikdy nestudoval žádnou vědeckou literaturu. Nepoddajnost a pevná vůle, s níž se jako nováček probíjel Sibiří, snášel nečekané útrapy a po každém nezdaru začínal znovu, ho přiměly vydržet do posledního dechu. Byl prostým, statečným a přímočarým člověkem, jenž dokázal prožít svůj život naplno. "Na cestě, kudy jsem já kráčel, skončilo mnoho lidí v zubech vlků, medvědů a šakalů, přede mnou a za mnou zahynuly sta a tisíce lidí v mračnech komárů nebo v bílých sloupech sněhové vichřice. Ale já jsem prošel vždycky šťastně." Nade vše ctil život, miloval samotu a ticho polárních bílých polí, pochopil, že všechna protivenství v životě jsou tu jen proto, aby byla odstraňována. "Země je příroda a každá živá duše má právo na ní žít a po ní chodit, obzvláště tady v těchto krajích... Je smutné vést práva proti naší přírodě. Člověk na této zemi není nic víc než červíček v zemi. Příroda nám dala tuto zemi pro všechny... Je to přírodní planeta, která musí sloužit k životu neb ke smrti." Brodil se močály, mnohokrát umíral, mrzl, většinou vždy sám, avšak bez stesku, introspekce, melancholie a reflexe. "Jsem katolík, ale nemám žádné náboženství, protože něco takového na severu nemůžu představovat." Nikdy nespoléhal na druhé, uměl si poradit v každé situaci a vždy stál na vlastních nohou, proto byl úspěšný a nezávislý. Jeho životními průvodci byli instinkt, odvaha a fantazie. Snad si ani nepřipouštěl nebezpečí, a to jej přibližovalo dítěti. Číst jeho knížky je ohromný zážitek, neboť z nich čiší obdiv k životu a vědomí síly člověka. A to dnes tolik potřebujeme. Welzl se už do svého arktického domova nikdy nevrátil, zbytek života prožil v bídě na hranicích Kanady a Aljašky, ve zlatokopeckémě městě Dawsonu, kde v roce 1948 zemřel. Jeho pozoruhodný a dobrodružný život je stále předmětem zájmu badatelů. [obálka Chvojkovo nakladatelství 1999]


 
  Prodáno