Anotace:
Druhý díl Českých dějin doby předbělohorské od Josefa Janáčka zahrnuje stejný časový úsek jako díl I, vydaný ve dvou vydáních v letech 1868 a 1971. Zatímco díl I byl věnován vnitřnímu vývoji (hospodářskému, sociálnímu, národnostnímu, populačnímu, náboženskému a kulturnímu) Českých zemí v období 1526-1547, je díl II zaměřen na vnitropolitický vývoj Českých zemí v kontextu vznikající habsburské monarchie. Červenou nití výkladu je zápas českých stavů s Ferdinandem I. Čeští stavové odmítali podporovat Ferdinandovu ambiciózní a nákladnou zahraniční politiku, především jeho boj o Uhry s Janem Zapolským a s Turky, ale odmítavě se stavěli i vůči integračním snahám panovníka i vůči jeho pokusům o náboženskou unifikaci monarchie. V zápase s panovníkem měla stavovská opozice v rukou velmi účinnou zbraň. Král byl totiž na stavech do značné míry finančně závislý, protože daně povoloval zemský sněm. Ctižádostivý Ferdinand I. sílu české stavovské opozice podceňoval a ani dvacet let vleklého zápasu s ní ho v roce 1546 neodvrátilo od úmyslu získat od českých stavů finanční i vojenskou podporu pro válku proti Šmalkaldským. Česká zemská hotovost sice dokonce na podzim 1546 nakrátko vtrhla do luteránského Saska, ale další královy finanční požadavky a jeho snaha využít českého zemského vojska proti protestantům v Německu vzbudily mezi stavy odpor. Když pak král vůči neposlušným stavům sáhl k výhrůžkám, a dokonce i k trestům, došli čeští stavové až k otevřenému odporu. Prvnímu odboji českých stavů je věnována druhá část Janáčkovy knihy. Odbojní stavové však zůstávali ve svém odporu vůči panovníkovi dosti pasivní. Svolali sice zemskou hotovost, ale saskému kurfiřtovi Janu Fridrichovi pomoc neposkytli a po jeho porážce v bitvě u Mühlbergu se od něho rychle distancovali. Ferdinandovi I. se pak dosti snadno podařilo frontu stavovské opozice rozložit a nastalo účtování. Panovník byl tvrdý a důsledný především vůči odbojným městům. Srazil je na kolena odnětím privilegií a venkovských statků a vysokými pokutami. Z těchto ran se česká města hospodářsky vzpamatovávala téměř půl století. Ztracenou politickou moc již zpátky nezískala, což se pak projevilo za stavovského povstání 1618-1620. Obrazem prvního českého stavovského odboje a jeho potrestání v českých dějinách Josef Janáček svůj druhý díl Českých dějin doby předbělohorské uzavřel. Součástí knihy jsou cenné textové přílohy, jmenný rejstřík a 90 pečlivě vybraných černobílých fotografií. Josef Janáček je zkušený autor, který umí zaujmout široký okruh čtenářů. O tom svědčí nejen rozebrané dvojí vydání prvního dílu Českých dějin doby předbělohorské, ale i obliba jiných knih téhož autora (Dějiny obchodu v přebělohorské Praze, Řemeslná výroba v českých městech v 16. století, Malé dějiny Prahy, Pád Rudolfa II., Ženy české renesance, Valdštejn a jeho doba aj.). [obálka Academia 1984]

Obsah: