Anotace:
Aurelius Augustinus (354-430), známý jako svatý Augustin, považovaný za nejvýznamnějšího latinského církevního spisovatele je pozoruhodný svým osobním životem a zejména duchovním vývojem, který nebyl nijak přímočarý a idylicky zacílený. Augustin působil řadu let jako učitel rétoriky v Římě a Miláně, pod vlivem milánského biskupa Ambrosia přijal roku 387 křesťanskou víru a nechal se pokřtít. Poté se stal presbyterem (správcem obce) a od roku 395 biskupem v severoafrickém městě Hippo Regius (dnes Bône v Tunisku). Ve svém klíčovém díle De civitate Dei (O boží obci) vytvořil první ucelenou křesťanskou filosofii dějin, které pojal jako zápas mezi dobrem, reprezentovaným boží obcí, tj. křesťanskou církví, a zlem, čili říší ďáblovou, ztělesněnou světským státem. V obsáhlé autobiografii Confessiones (Vyznání) vylíčil s naprostou otevřeností svůj komplikovaný duchovní vývoj až ke svému pokřtění. Tato autobiografie inspirovala Josteina Gaardera ke svérázné literární sondě do Augustinova života: zaměřil se na jeho vztah k lásce. Postavil proti Augustinovi jeho dlouholetou partnerku Florii Aemilii a celý děj sevřel do podoby Floriina dopisu. Pisatelka v něm vypráví hořký příběh vzájemného vztahu, který skončil rozchodem obou protagonistů, protože se rozešli ve svém pojetí lásky. Augustinus dal přednost boží lásce - principu duchovnosti a záruce věčného života, Florie obhajuje lidskou lásku, tělesný princip, který žije sice krátký život - vita brevis, je však podle ní přinejmenším rovnocennou hodnotou, poskytnutou božskou vůlí lidem. Jostein Gaardner se vydává za pouhého nálezce a překladatele, resp. komentátora tohoto listu. Je to mistrovská fikce, která ovšem neznesnadňuje čtenáři pochopení tohoto anticky současného sporu o lásku, ale ponechává v tomto románě o jednom dopise prostor pro fantazii a přemýšlení. [obálka Odeon 1997]