Anotace:
Poslední z velkých próz Hermanna Hesseho z let 1930-1942, ve které autor spatřoval vyvrcholení a součet svého díla, je věnována Poutníkům do Země Východní. "Musel jsem navzdory odporně se šklebící skutečnosti nepřehlédnutelně zviditelnit říši ducha, a tak se má smyšlenka stala utopií, obraz byl promítnut do budoucnosti, jež odsouvá děsivou současnost do překonané minulosti." Hra se skleněnými perlami představuje pohyb k ideálnímu cíli, hru s veškerým představitelným obsahem a hodnotatmi naší kultury. "Smysluplně nesmyslný koloběh mistrů a žáků, snaha moudrosti získat na svou stranu mládí a mládí získat moudrost... to byl symbol Kastálie a Hra života." Ovšem samotná touha po dokonalosti a virtuozitě ducha je nesmyslná, Hesse chápe, že jen osobní nasazení může změnit společnost. Kniha měla v poválečném Německu obrovský ohlas zejména díky snaze stát se "prostředkem záchrany a lékem ducha". [obálka Volvox Globator 1996]