Anotace:
"Jana z Arku" je knihou, která vzbudila hněv Vatikánu větší, než kterákoliv jiná kniha 20. století. Byla také jednou z hlavních příčin vzteklého zákroku papežského koncilu, který prokázal jejímu autorovi, Anatolu Francovi, tehdy již známému a milovanému celým kulturním světem, velkou poctu zařazením všech jeho spisů na proslulý "index liborum prohibitorum", kde se France dostal do vynikající společnosti geniů lidstva, které po staletí s neobyčejnou sveřepostí a tupou důkladností dával papež do klatby. Kniha o Panně Orléanské neměla být jen dílem historickým. France, když ji psal, měl na zřeteli i velkmi konkretní cíle politické. Šlo o to, odhalit pravdivou historickou tvář této národní hrdinky francouzského lidu, symbolu jeho boje za národní nezávislost, které se vysoký klerus ve spolupráci s vatikánským politickým štábem chystal zneužít prohlášením za svatou. Sláva, která se podle plánu měla rozpoutat kolem této události, měla být proměněna v politickou kampaň namířenou proti demokratickým silám Francie na počátku století. Na rozdíl od Schillerovy idealisace a Voltairovy persifláže France postavil svou Janu věcně, střízlivě, drže se především historické skutečnosti. Tak čtouce toto dílo, poznáváme Pannu jako psychologicky přeexponovanou dívku, trpící halucinacemi, které u ní vyvolávají hysterické a sugestivní stavy. Celá věc je pak zneužita nesvědomitým vysokým klerem. [z obálky Československý spisovatel 1950]