Anotace:
Lubomír Tomek, jehož pestrá dosavadní tvorba se řídí krédem nic lidského mi není cizí, se v tomto kvazihistorickém románu, komentujícím syžet evangelia, podjal úkolu na své dosavadní literární dráze jistě nejobtížnějšího, neboť vědomě vstoupil do konkurence světových autorů jako Renan, Bulgakov, Waltari, Kazantzakis. Výsledné řešení, založené na zlidšťující historizaci mýtu, jež známe v klasické podobě například z Mannova Josefa a jeho bratří, předkládá autor ve vyvážené poloze panoramatické prózy prodchnuté filozofickými otázkami. Pronikavě se zamýšlí nad unikátním vkladem lidského jedince uvnitř společenského hnutí. Nejde však o filozofický traktát, ale o čtenářsky vděčnou polohu barvitého vyprávění. Složka vypravěčská a myslitelská tu spřádají vyvážený tvar. Intelektuální analýza problematiky vyvěrá z krásy příběhu. [obálka Československý spisovatel 1988]