Anotace:
[celý děj] Autorka povídkové knížky Koncert pod platanem, která právem vzbudila zájem čtenářů i kritiky, pokusila se ve své nové práci o větší útvar: název této novely nechce navozovat domnění, že půjde o příběh z let války. Růžové šaty, které pronesla sovětská vojačka ve své torně bitvami, aby je slavnostně oblékla v první den míru, jsou tu jen epizodickou připomínkou minulosti. Zároveň jsou však symbolickým klíčem ke smyslu knihy: znamenají víru a naději v životní hodnoty, které pronášíme frontovými léty svých životů, které nechceme odhodit, byť víme, že jim jednou "odrosteme", byť se nám naše torna zdá příliš těžká... A právě se světem těch, kteří své růžové šaty dávno odhodili nebo se chystají to udělat, se utkává ústřední milenecká dvojice novely. Kolem skutečenosti, že se těmto dvěma osmnáctiletým lidem má narodit dítě, se jako kolem své osy otáčí celá fabule příběhu. Jak Karolínini rodiče, tak Štěpánova matka, všichni tak či onak poznamenaní tím, co plodila - jak zjednodušeně říkáme - atmosféra období kultu osobnosti, se staví proti očekávanému dítěti: ohrozilo by jejich vlastní životní záměry a plány. Znamenalo by překážku v ubohé kariéře Karolínina otce, zkrachovaného básnického talentu i zkrachovaného charakteru, učinilo by babičku z její matky, která touží pozdním milostným citem obrodit své nezdařeným manželstvím nenaplněné ženství, zabrzdilo by nadějný rozlet Štěpánův, který se po manželově smrti stal jediným smyslem Štěpánovy matky... Proti tomuto mnohonásobnému tlaku však prosadí Karolína - a svým způsobem i Štěpán - své; naplní se jejich "velký čin", dítě se narodí a všechno staré, zlé, sobecké a malicherné musí kapitulovat, tak jako vždycky - dříve či později - kapituluje životní lež nad životní pravdou. [obálka Československý spisovatel 1963]