Anotace:
Předmluva [2. vydání] Práce, jež v těchto dnech vychází v druhém vydání, byla sepsána v l. 1912-1915; cílem jejím bylo především seznámiti s berními katastry českými doby pobělohorské a poskytnouti tak bezpečnější základ pro studium zdanění českého poddaného i feudální vrchnosti v té době. Vznikem svým náleží práce vlastně do doby o rok až dva starší, kdy jsem psal druhý díl Knihy o Kosti; po jeho vydání (1911) šlo mi o to, abych důležité poznatky, jichž nabyl jsem studiem berních a hospodářských poměrů na panství severočeském, doložil a rozšířil studiem celozemským. Neobyčejná hojnost materiálu archivního, dosud z velké části nepoužitého, ano dílem neznámého, a horlivost, s níž jsem se snažil přijíti na kloub některým důležitým problémům našeho vývoje hospodářského (nejen berního nebo finančního), daly práci rozsah nečekaný a rozšířily ji poznatky i z dějin ústavních, správních a sociálních. Z toho důvodu měl jsem za žádoucí, abych hojnou zásobu poučení, jež práce v rozličném poměru poskytovala, učinil čtenáři přístupnější podrobným rejstříkem věcným (obsáhl 26 stran ve dvou sloupcích). Práce, jež vyšla původně v Čes. Časopise Historickém, roč. 1913, 1914 a 1916, neměla ještě rejstříku; byl připojen pouze k zvl. otisku, jehož bylo pohříchu tištěno jen 100 exemplářů. Rozumí se, že tento skrovný počet prvního vydání "Katastrů" byl brzo rozprodán a také ročníky Čes. Časopisu Historického, v nichž práce byla obsažena, byly úsilně badateli vyhledávány. To je důvod, proč Katastry vycházejí letos, po 17 letech, v novém vydání. Jak úvod k mé práci, psaný ještě před dokončením jejím r. 1912, tak kniha sama prozrazuje s dostatek, že vlastním cílem studia nebyly ani katastry samy, nýbrž poučení, jež poskytují o vnitřních poměrech českých, v tom zejména o české kontribuci jakožto ústředním živlu v našich dějinách finančních, hospodářských, ano i ústavních v období více než stoletém po dokonání války třicetileté. Přímé užití archivů vídeňských, v tom zejména předůležitého archivu někdy ministerstva vnitra (zločinným požárem r. 1927 zničeného), potom Bohemik knihovny Kinských rozšířilo poněkud základnu práce, ale i uschopnilo mne nabýti o významu, jinými slovy o hospodářských a politických souvislostech českého bernictví poučení velmi hojného, jež, jak doufám, přispěje svým dílem k porozumění dějin našich v době mezi Ferdinandem II. a Josefem II. Práce, jejíž první vydání vyšlo r. 1916, tedy v poměrech vědecké produkci nevalně příznivých, vzbudila hojnou pozornost a dala přímo i nepřímo popud k řadě studií podobného cíle nebo rázu. Práci samé věnoval prof. Jos. Šusta dosti rozsáhlou a velmi zajímavou úvahu v Obzoru národohospodářském 1917, č. 5-9 pod tit. "Nová kniha o českých dějinách hospodářských 17. a 18. věku", v níž výsledky její zpracoval v obraz přehledný. Hlavní zisk "Českých katastrů" spolu s druhým dílem Knhy o Kosti, jenž s nimi rozličně souvisí, záležel v tom, že jejich poučení, příkladu nebo podnětu užili v řadě prací moji žáci, starší i mladší. Vzpomínám z nich zejména pojednání Jana Heidlera o moravské kontribuci od konce války třicetileté do reforem tereziánských (Čes. Mat. Mor. 1917-18) a jeho studie o visitaci lánové na Moravě 1669-73 (ibidem, 1923) a knihy Otty Plachta, České daně 1517-1652 z r. 1924; nepřímo sem náležejí velmi důležitá a poučná pojednání Fr. Hrubého o rozsahu a výnosu velkostatku biskupství olomouckého v 17. stol., o moravské šlechtě r. 1619 i o odhadech moravských panství r. 1622 (Agr. archiv 1917 a Čas. Mat. Mor. 1923 a 1927). Přímo z úředních dat českého materiálu katastrálního čerpá ve svých výpisech a přehledných tabulkách kniha Jar. Novotného Zdanění měst českých podle katastrů z r. 1654-1757 (1929). Je to dílo pracné a pro hospodářskou situaci našich měst v udané době, zejména v 18. stol., mnoho cenného poučení přinášející; data jím shromážděná budou k užitku badatelů místních, přestože mají málo oživujícího výkladu a jsou dílem těžko srozumitelna tomu, kdo se neseznámí dobře s mými Českými katastry. Jiné speciální práce našim katastrům věnované zatím není (nepřihlížím-li k německé práci Ant. Blaschky Die Grafschaft Glatz nach dem 30jähr. Kriege z r. 1926, jež zpracovala příkladně berní rollu Kladska z r. 1653-4, a ovšem ani k značnému počtu prací jednotlivými panstvími nebo osadami se obírajících); také z plánu, vydati tiskem celou Berní rollu z r. 1654 (jak to bylo úmyslem zemřelého F. A. Slavíka), prozatím sešlo. Připomínám ještě, že cenným doplňkem k některým stránkám mého díla je pozdější práce Jar. Prokeše, Memoriály o hospodář. stavu Čech před selskou bouří z r. 1775 (Čas. pro dějiny venkova z r. 1924 a 1925) a téhož Boj o Haugvicovo "Directorium" r 1761 (Věstník Uč. Spol. 1927). Druhé vydání "Českých katastrů" je pořízeno cestou fotomechanickou; proto není v něm nejmenší změny na rozdíl od prvého vydání. Krátký nový dodatek najde čtenář jen v Příloze: měl jsem za vhodné otisknout ze svého referátu v Čes. Čas. Histor. 1926, 154 sq. o knize Plachtově srovnávací tabulku, poučující o přesunech majetkových v českých třídách stavovských event. společenských v době od r. 1607 do r. 1684, tedy o změnách způsobených Bílou horou a třicetiletou válkou a otisknout i výklad k ní připojený. Vývody tyto doplňují rozličně to, co bylo vyloženo výše na str. 23 na základě jiných pomůcek; zde všude jsou, pravda, číselné neshody, ale vina toho tkví v nepřesnosti a nedbalé neúplnosti našich předbělohorských přehledů berních. Přes ty nedostatky patří data o mocných proměnách Bílou horou přivoděných k zvlášť významným poučkám o českých osudech v 17. stol. V září 1932. Jos. Pekař.