Anotace:
První svazek "Studií krátkých i kratších" (po prvé 1876) nám ukazuje, jak Neruda plnil úkoly novináře a feuilletonisty. V čele knihy jsou "Trhani", zobrazující život dělníků na stavbě tratí. Neruda zachycuje život v "Australii", jedné z kolonií ztroskotanců a společenských vyděděnců, jež nevidí nijak romanticky, ale které líčí jako "lidi pracovné". V "Pražských obrázcích" zachycuje s velkou znalostí sociální výjevy ze soudobého života. Jsou to doklady zločinnosti a prostituce na policejních strážnicích a ve vězeních, studie pražských žebráků, popis života v pražských zastavárnách a na pražském záduší, tedy všude tam, kde se projevují důsledky rozvrstvení lidí v kapitalistickém světě na chudé a bohaté. "Studie masopustní" a "Rozjímání postní", jež tvoří poslední část knihy, ukazují nám Nerudu jako mistra satirického feuilletonu, jenž si bystře všímal aktuálních dobových otázek (studie o tabáku, tanci a pod.). Kdežto první svazek "Studií" měl své těžiště v Nerudových obrazech ze života železničních dělníků a pražské chudiny, vyznačuje se druhý svazek námětovou pestrostí, svědčící o obsáhlosti autorových zájmů a o jeho opravdu světovém rozhledu. Úvahy o nejzávažnějších otázkách umění, výchovy i soudobé politiky střídají se s náměty vzatými z každodenního všedního života, ať již jsou to věci, jež člověka obklopují, nebo lidské výrobky, či společenské zvyky a obyčeje. Více než třetinu svazku zaplňují Studie výstavní, psané pod dojmem Světové výstavy ve Vídni v r. 1873.