Anotace:
Kanibalismus a lidské oběti - slova vzbuzující hrůzu a odpor civilizovaného člověka. Táhnou se celými lidskými dějinami od pravěku až po současnost a tvořily vždy významnou součást obřadů starých kultur, a to nejen těch primitivních. O tomto fenoménu se ve svých pracích zmiňovali všichni historikové a etnografové, kteří se s ním setkali, a přesto se až do nedávné doby nenašel nikdo, kdo by tento pozoruhodný jev lidských dějin komplexně zpracoval. Učinil tak až britský novinář Garry Hogg, jehož kniha je fascinujícím průvodcem světem konzumentů lidského masa. [Obálka Svoboda 1995] První otázka, která laika či odborníka napadne a přiměje k přemýšlení, bude nejspíš otázka, proč právě toto pozoruhodné, děsivé až fantastické téma zůstávalo po staletí nezpracováno, opomíjeno a obcházeno badateli, filozofy i uměnovědci? Proč mu věnovali tak letmou pozornost cestovatelé a misionáři a všichni ti, kteří s ním přišli bezprostředně od styku a viděli jeho projevy na vlastní oči? A proč se nenašel dosud badatel, který by kanibalismus zařadil a vysvětlil, odsoudil a zhodnotil jeho roli v dějinách lidské společnosti? Historie nabízí celou řadu dílčích odpovědí. Většinu z nich lze shrnout do poznatku, že kanibalismus se nám, představitelům lidstva 20. století, jeví něco jako zcela negativního, zvířeckého a nehumánního, co odporuje našim obecným představám o lidskosti, lidství a lidské přirozenosti a co vlastně ani nepatří do našeho světa. Nechceme si ani připustit myšlenku, že i v nás, dokonce v každém z nás, vězí archaické pozůstatky pravěké povahy člověka, k níž bezesporu patřily i projevy kanibalismu. Zdá se, že bychom rádi na některé "ohavné" stránky lidské přirozenosti zapomněli, a tak si je prostě nepřipomínáme, nezabýváme se jimi a "jdeme dál". Jsou však mezi námi očití svědkové i lidé zvídaví, neúnavní a důslední, kteří touží po poznání dosud tajemných a neznámých věcí a jevů, a právě ti přišli na to, že kanibalismus, obestřený doposud prastarým tabu, je třeba poodhalit, ne-li přímo ukázat ve všech jeho pravých podobách... ... Fakt, že moderní projevy kanibalismu jsou výhradně patologickými nebo rituálními akty určitých jednotlivců či malých skupin a nejde o jevy hromadné či všeobecné jako kdysi v minulosti, vyvolal patrně onu současnou představu, že je to jev zcela okrajový a výjimečný od samého začátku. Jak je tomu však ve skutečnosti? Z doslovu RNDr. J. Wolfa [obálka]

Obsah: