Anotace:
"Smíření" zrálo v autorovi celá léta, je jedním z témat, k nimž se mnohdy a po dlouhých přestávkách vracel. Ne-li všeobecností svého námětu, tedy aspoň svým laděním může být pokládáno za jakousi dosavadní sumu Némethova nazírání na svět. Ústřední postavou románu je posluchačka medicíny Anežka Kerészová, dcera středoškolského profesora, který během první světové války uvízl v ruském zajetí a počátkem dvacátých let se vrací k rodině. Kromě rozvětveného příbuzenstva na venkově je s láskou očekáván jen dcerou, v jejíž paměti žije jeho zidealizovaná podoba: otec vždy laskavý, vyrovnaný, moudrý a vzdělaný, jenž jí v dětství věnoval nejen otcovskou lásku, nýbrž i péči zaníceného a přesvědčeného pedagoga. Ve stínu těchto vroucích citů zůstává matka, výbušná, vrtošivá a v Anežčině nesmiřitelném pohledu zcela odsouzeníhodná žena, která si za manželovy nepřítomnosti našla mladého milence. Uvážlivá Anežka se rozhodne chránit otce před okolní špínou, zajistit mu klidný domov a vynahradit léta strádání. Román pak sleduje příběh hrdinčina zrání citového, rozumového i profesionálního. Její cesta není přímočará. Anežka se na ní střetá s pohnutými lidskými osudy i s nešťastnými láskami, s fyzickým utrpením v nemocnici pro chudé i s radostí vyplývající z nezištné pomoci bližním. Nabyté zkušenosti v ní přivodí přerod, dívka odkládá strnulou masku moralisty, nachází pochopení pro lidské slabosti a útrapy, takže nakonec s láskou a porozuměním přijímá i smíření rodičů, v jejích očích dvou starých, životem zkrušených, slabých, ale nyní rovnocenných lidí. (obálka 1987)