Vyhledávání       Obchodní podmínky       Nápověda
 
Antikvariát
ISIS
 
Prodáno - Ripka, Hubert, 1895-1958:
Únorová tragédie

: Svědectví přímého účastníka

Ripka: Únorová tragédie, 1995 Atlantis, Brno 1995

Rozsah: 302, [2] s.    Formát: 20,7x12,2
Popis: Vázaná, velmi dobrý stav. (99%)

Cena: 150 Kč

Nakladatelské údaje:



Anotace:
Hubert Ripka. Studoval na gymnáziu v Žitné ulici v Praze, poté na filozofické fakultě Karlovy univerzity, současně navštěvoval právnickou fakultu. Na konci první světové války se začal věnovat novinářské práci. V letech 1919-20 absolvoval Státní školu archivní v Praze, poté pracoval na ministerstvu národní obrany. V roce 1925 vstoupil do redakce deníku Národní osvobození, spolupracoval s týdeníkem Demokratický střed a redigoval revui Přerod. V roce 1930 přešel do redakce Lidových novin, kde se stal jedním z nejvýznamnějších československých novinářů své doby. V té době vydal několik knih politického a populárně-historického charakteru. V roce 1935 vstoupil do národněsociální strany. 10. října 1938 odešel do zahraničí, pobýval v Paříži a Londýně. Tam mu v roce 1939 vyšla kniha Munich: Before and After. V listopadu 1939 se stal členem Československého národního výboru v Paříži, 21. července 1940 byl jmenován členem československé exilové vlády v Londýně. V Anglii v té době vydal několik dalších knižních publikací. 4. dubna 1945 byl jmenován ministrem zahraničního obchodu v tzv. košické vládě, tuto funkci pak zastával nepřetržitě až do 25. února 1948. 26. dubna 1948 opustil po dramatickém útěku navždy československé území. V roce 1949 odešel z Paříže do USA, kde přednášel na univerzitách a napsal několik knih. V polovině 50. let se přestěhoval do Londýna, kde pokračoval v politické i vědecké práci až do své smrti v roce 1958. V létě 1948 přijal Hubert Ripka nabídku nakladatelství Opera-Mundi, aby napsal knihu o pražském převratu. Uchýlil se s rodinou na venkov a zde v krátkém čase zaznamenal své svědectví o politickém vývoji v Československu od konce druhé světové války až do února 1948. Jednotlivé části rukopisu psaného česky překládala paní Ripková vzápětí do francouzštiny. Tak vzniklo první dokumentární dílo o únorových událostech, a to přímo z pera jejich zasvěceného účastníka. Vyšlo roku 1949 v Paříži v nakladatelství Plon pod názvem Le Coup de Prague. Une Révolution Préfabrique a o rok později anglicky v Londýně pod titulem Czechoslovakia Enslaved. The Story of the Communist Coup d'Etat. Ripkova kniha je autentickým svědectvím, psaným pod dojmem nedávných prožitků. Na rozdíl od jiných děl tohoto druhu však takřka není poznamenána osobními resentimenty a přes pochopitelnou subjektivnost pohledu usiluje o věcný rozbor popisovaných událostí a společenských procesů, o postižení jejich historických příčin a mezinárodních souvislostí. Místy má kritika charakter memoárů, chybí jí však patřičný časový odstup: mnoho jmen, setkání a zajímavých epizod nemohlo být s ohledem na přátele, kteří zůstali doma, uvedeno, značná zdrženlivost se projevuje v hodnocení postoje prezidenta Beneše i Jana Masaryka v únorových a poúnorových dnech (ve svých soukromých poznámkách z téže doby byl Ripka vůči nim podstatně kritičtější). Ripka se přirozeně snaží zdůvodnit a obhájit politiku své strany v letech 1945-48 i její postup v únoru 1948 a zdůrazňuje spíše subjektivní příčiny porážky československých demokratů. Zdá se však, že tak činí nikoliv z nedostatečného autokriticismu, ale v souladu s podtextem svého díla, jež má vyznívat jako aktuální politický apel adresovaný západním demokraciím, k jejichž "východní" politice v poválečných letech vyslovuje na několika místech své výhrady. [obálka Atlantis 1995]


Obsah:



 
  Prodáno