Anotace:
Většina povídek gruzínského autora Arčila Sulakauriho obsažených v této knize se odehrává v prostředí dnes už neexistujících uliček starého Tbilisi. Jedním z půvabů povídek je lehounká nostalgie po ztraceném světě dětství. Kromě toho všechny spojuje v jeden celek motiv lásky - čisté, vroucí, všelidské lásky, která skončila v náznaku, která se nerozvinula v záplavě každodenních starostí, vinou nepřízně světa, nesmělosti či necitlivosti partnerů nebo okolí. Zdá se, jako by se moudrý či životem zmoudřelý básník probíral albem zažloutlých i sotva oschlých fotografií, přemýšlel o sobě i o svých současnících a domýšlel si, co všechno se mohlo stát, leč nestalo, oč jsme v životě přišli a čeho se nám dostalo náhradou. Naše lásky se nenaplnily - jsme na tom hůře či lépe? Básník na to odpovídá: jsme na tom tak, jak si zasloužíme... [obálka Lidové nakladatelství 1986]

Obsah: