Anotace:
"Psal se rok 1979 a slunce bylo všude. Tripolis se topil v jeho paprscích." Sulejman má devět let a mohl by si užívat letní prázdniny; hrát si s kamarádem Rašídem na ulici před domem, lézt po stromech a trhat moruše. V jeho dětském světě se však objevují znepokojivé trhliny, vynořují se úzkostné otázky, na které nedokáže najít odpověď. Jak to, že na náměstí v Tripolisu potkává svého zaneprázdněného otce, když má být na ohlášené služební cestě? A proč má najednou tatínek na očích černé brýle? A proč maminka vždycky záhadně "onemocní", když jsou spolu sami doma? A hlavně, proč mu všichni pořád lžou? V otcově nepřítomnosti se Sulejman stává hlavou rodiny, starostlivě pečuje o matku, i když jejímu podivnému chování pranic nerozumí. Během neklidných nocí se od ní postupně dozvídá její hořké rodinné tajemství a ze všech svých dětských sil se ho snaží pochopit. Až příliš brzy je vystaven krutému světu dospělých, světu, v němž je těžké se vyznat. Také u sousedů v ulici se dějí divné věci a nedají Sulejmanovi spát. Čím se provinil Rašídův tatínek, že si pro něj náhle přijelo auto a čtyři suroví muži ho odvlekli neznámo kam? Brutální politický režim Muammara Kaddáfího fatálně ovlivní také osudy Sulejmana a jeho rodičů. Hisham Matar (1970) se narodil v New Yorku libyjským rodičům, rané dětství prožil v Tripolisu, později však byl jeho otec jako disident Kaddáfího režimu přinucen odejít s celou rodinou do Káhiry. Od roku 1986 Hisham Matar žije a pracuje v Londýně. Jeho první kniha v Zemi mužů se stala bestsellerem a byla přeložena do více než dvaceti jazyků. V roce 2006 se dostala do užší nominace na prestižní literární ocenění Man Booker Prize. [obálka Jota 2009]