Anotace:
[celý děj] Třídílný psychologický román o osudech nadaného, ale rozštěpeného člověka na pozadí obou světových válek je dílem předního norského autora. První díl, odvíjející se v době před první světovou válkou a krátce po ní, zachycuje dětství a mládí hýčkaného chlapce z bohaté osloské rodiny, který vyrůstá v bouřliváckého výstředníka a posléze ve vědomého pozéra. Druhý díl zpodobuje hrdinu v letech dospělosti v době meziválečné. Mladý muž, který se vytrhl z rodinného prostředí v Oslo, se stává v Kodani vydržovaným milencem dívky pochybné pověsti, později se skrývá u neúspěšného spisovatele, jehož jménem píše geniální prózy, a nakonec bloudí bezcílně světem a jeho snahu zakotvit překazí vždy temné proudy jeho druhého já. Vrcholnou psychologickou kresbu hrdiny provází autor lehce ironizovanými obrázky osloské a kodaňské měšťácké společnosti. Třetí díl se odehrává v době fašistické okupace Norska za druhé světové války. Hrdina, který nalezl milostný cit k úspěšné houslistce, neobstojí v rozporuplné válečné době a jeho planý život končí sebevraždou. Tím vynáší konečný soud nejen sám nad sebou, ale i nad norskou společností. Tak se uzavírá román růstu se sociální analýzou doby, jehož jádrem je hledání lidské identity. Trilogie byla v r. 1967 odměněna Severskou cenou.