Anotace:
Teorie růstu stojí dnes ve středu pozornosti ekonomické vědy v celém světě. Tento sborník prací dvanácti polských autorů je vůbec první knihou psanou z marxistických pozic, kterou dostává český čtenář. Její tematický okruh je velmi široký. Autoři pojednávají téměř o všech aspektech teorie ekonomického růstu. Informují o rozsahu problematiky růstu a o stavu nemarxistické teorie; pokoušejí se o jeho kritiku a buď předkládají své vlastní modely, anebo rozbory jednotlivých stránek ekonomiky z hlediska růstu. První polovina kniha se zabývá otázkami růstu ve vyspělých kapitalistických zemích, druhá pojednává o zemích rozvojových. Roli úvodu plní stať Oskara Langeho o třech historických typech hospodářského rozvoje. Michał Kalecki podává novou variantu svého originálního modelu ekonomického růstu. Zvláštní pozornost věnuje inovacím jako "poloexogennímu" faktoru růstu. Józef Zawadzki soustředil pozornost na úlohu peněžních faktorů, které silně pozměňují pohyb reálných veličin růstu. H. Flakierski zkoumá tendence peněžní akumulace v USA a v Anglii. Klade otázku, zda je možné, aby při existujícím poklesu míry úspor bylo zachováno dosavadní tempo reálné akumulace. J. Sołdaczuk rozebírá soudobé teorie o úloze zahraničního obchodu v hospodářském růstu, kritizuji otevřený model Harrodův, Johnsonův a Kuriharův. Zofia Morecka objasňuje, proč kapitalismus v epoše industrializace stupňoval mzdovou diferenciaci a proč moderní kapitalismus vyvolává naopak tendenci ke mzdové nivelizaci. Klasifikaci typů technického pokroku, jeho úlohu v teoriích růstu a jeho novými rysy v poválečném období se zabývá stať Z. Chrupka. Část o rozvojových zemích zahajuje Cz. Bobrowski, který zdůvodňuje základní význam rozložení politických sil v těchto zemích pro jejich hospodářský růst. A. Łukaszewicz ukazuje, proč Harrodův-Domarův a Kuriharův model není adekvátní pro rozbor růstu v rozvojových zemích. J. Kleer vysvětluje podmíněnost typu státních zásahů v těchto zemích stupněm rozvoje vnitřního trhu. J. Nowicki zkoumá, které hospodářské procesy jsou podstatné pro urychlení růstu národního důchodu a zaměstnanosti v zemích, jež se opozdily ve vývoji. I. Sachs se zamýšlí nad ideologickým vlivem Rostowovy teorie na hospodářskou teorii a politiku "třetího" světa. Závěrem poukazuje O. Lange na možnost, jak by mohly v dnešním světě přejít málo vyvinuté země k moderní průmyslové společnosti přímo na základě socialistické ekonomiky. [obálka 1966]