Anotace:
Lou Bertignakové je třináct, má IQ 160 a v hlavě mraky otázek. Pozoruje lidi, sbírá slova, provádí různé pokusy, hltá encyklopedie. Dva školní ročníky přeskočila. Ve třídě je nejmladší a nejmenší, ale dělá si největší starosti. Proč ji matka už nikdy neobejme, proč otec předstírá dobrou náladu, proč jsou věci, tak jak jsou? Když se seznámí s osmnáctiletou bezdomovkyní No, která nemá ani to, co Lou - střechu nad hlavou, jídlo, rodiče -, bere si na svá bedra víc, než unese. A postupně zjišťuje, jak daleko má běžná realita k zářivým billboardům z ulic a metra. S pomocí nejstaršího spolužáka ze třídy a největšího lempla, který už dvakrát propadl, zato má něžný úsměv a velké černé oči, se Lou vrhne do experimentu, který míří proti nespravedlivému osudu. No a já je románem o dospívání, které je podrobeno zkoušce reality. Je pohledem na svět očima předčasně zralého, naivního a jasnozřivého mladého člověka, který se nechce jen tak smířit se stavem věcí. Kniha si našla své příznivce napříč francouzskou společností, oceněna byla i v odborných kruzích: Delphine de Vigan za ni roku 2008 získala Prix des Libraires a Rotary International, byla také nominována na Goncourtovu cenu (2007). Úspěšný román byl přeložen do pětadvaceti jazyků a roku 2010 se objevila i filmová adaptace. [obálka Odeon 2011]