Anotace:
Teprve listopad 1989 otevřel možnost, aby domácí historikové počali objektivně a v plné šíři zkoumat dějiny našeho národa a státu od vzniku ČSR do současnosti, doposud zpravidla nejrůznějším způsobem zkreslované. Díky tomu se konečně dostala z přítmí i jedna z nejzáhadnějších postav tohoto období - generál František Moravec, organizátor čs. zpravodajské služby v období před Mnichovem a během II. světové války. S touto osobností je spjata řada klíčových dějů a událostí této dramatické epochy - z těch nejzávažnějších uveďme alespoň přípravu atentátu na R. Heydricha a spolupráci s proslulým agentem A-54 Paulem Thümmelem. Sepsáním svých pamětí, vydaných ve zpracování H. Disherové poprvé J. Škvoreckým v Torontu roku 1977 pod názvem Špión, jemuž nevěřili, usnadnil gen. F. Moravec badatelům práci jen málo. Vojenský historik Jiří Šolc ve svém díle na základě rozsáhlého pramenného studia prokazuje, že tomuto špiónovi skutečně nelze ve všem věřit: jeho údaje jsou často nepřesné nebo přímo zavádějící. O příčinách toho se můžeme dnes jen dohadovat. Tímto zjištěním však autor historickou úlohu tohoto schopného, vlastenecky a demokraticky cítícího, třebas přespříliš ctižádostivého důstojníka nemíní snižovat. Ukazuje, jak poměrně hodnotné zpravodajství první republika v období zápasu s nacistickým Německem měla, jakých úspěchů čs. zpravodajci především v první fázi II. světové války dosáhli a jak se podíleli i na ozbrojeném odporu proti okupantům, přičemž duší většiny výkonů byl právě F. Moravec. J. Šolc rozebírá i jeho význačnou roli politickou, jakou v londýnské emigraci po boku prezidenta Beneše sehrál. V závěru knihy čtenáři též poodhalí něco i z poslední, dosud zcela neznámé kapitoly jeho života, kdy stárnoucí zpravodajec pracoval v době "studené války" na straně Američanů proti komunistické moci ovládající naši vlast. [obálka Vyšehrad 1994]