Anotace:
Ledová pustina, epický příběh skutečného dobrodružství, se vyrovná těm nejdramatičtějším románům. Jennifer Nevenová nám předkládá s udivující přesností tragický osud lodi Karluk a zoufalé pokusy její posádky dostat se domů z bezútěšné Arktidy. [celý děj:] Měla to být největší a nejlépe připravená arktická výprava v dějinách, s nějvětším vědeckým týmem, jaký se kdy podobné cestý zúčastnil. Její vůdce, Vilhjalmur Stefansson, se proslavil svým studiem života Eskymáků, a očekával, že v průběhu této výpravy nalezne důkazy pro svou neochvějně vyznávavanou víru, že se pod rozlehlou polární ledovou čepičkou skrývá dosud neobjevený kontinent. V červnu 1913 vyplula loď válečného námořnictva Jeho Veličenstva Karluk z přístavu Esquimalt ve Victorii v Britské Kolumbii. O šest týdnů později začala arktická zima, loď se ocitla uvězněna v ledu a lidé na palubě byli opuštěni svým vůdcem. Pět měsíců zůstávala Karluk zamrzlá v obrovské ledové kře, která ji unášela stále dál od jejího původního kursu. V lednu 1914 prolomil led s ohromným třeskotem bok lodi a proslulý kapitán Robert Bartlett vydal rozkaz k opuštění lodi. S necelou polovinou zásob z lodi a s polárním ledem pod nohama ztroskotali kapitán Bartlett, jedenadvacet mužů, jedna inuitská žena a její dvě malé dcery, devětadvacet psů a jedna kočka uprostřed Severního ledového oceánu, stovky kilometrů od nejbližší země. Tito trosečníci neměli jinou možnost, než se pokusit naléž pevnou půdu pod nohama, kdy by mohli čekat na pomoc. Zápasili přitom s hladem, sněžnou slepotou, strašlivou záhadnou nemocí, krutou zimou - a mezi sebou navzájem. Bartlett a jeden z členů výpravy se brzy vydali přes led, aby vyhledali pomoc. Po devíti měsících malý velrybářský škuner zachránil dvanáct lidí, kteří přežili, a odvezl je zpět do civilizace. [obálka Metafora 2001]