Anotace:
[z úvodu 1981] Tato práce představuje pokus o poněkud netradiční pohled na hudbu přírodních národů, možná na hudbu vůbec. Jestliže připustíme, že hudba stejně jako výtvarné a slovesné umění má za cíl uspokojovat intelektuální a estetické potřeby člověka, pak ve čtyřech následujících esejích půjde pouze o tu první složku hudby. A to především proto, že přírodní národy své hudbě nepřikládaly nikdy žádné estetické kvality. Nikoliv však proto, že by je jejich hudba nebavila, ale prostě proto, že estetické hodnocení jejich vlastní produkce je vůbec nezajímalo. Z toho důvodu bude veškerý můj výklad bližší sociální antropologii než hudebnímu rozboru. Půjde mně spíše o to, aby čtenář pochopil hlavní pohnutky, jež vedly k vytváření fantastického a překvapivě uceleného světa zvuků, pohybů, barev a tvarů u lidí, jejichž životní poznatky jsou nerozlučně spjaty s jejich přírodním prostředím a kteří své společenské představy realizují v intencích zákonů tohoto prostředí. Na žádném jiném umění tak jako na hudbě nelze popřít všechny omyly, jež provází primitivnost našich úvah nad neprimitivnímí přírodními národy.

Obsah: