Anotace:
[obsahuje podstatnou část děje] Když v červnu 1891 po dvou předchozích zákazech censury "Kreutzerova sonáta" konečně vyšla, byla už dávno slavná. Již půl druhého roku předtím kolovala po Rusku v mnohých opisech a hektografovaných vydáních a všude se setkávala s velkým ohlasem. Příběh rozvráceného manželství ukončený vraždou ženy, analysa vztahů mezi mužem a ženou vůbec a překvapivé vývody, k nimž Tolstoj v novele dochází, - to všechno vyvolávalo vášnivé diskuse a budilo bouře nadšení i odporu. "Kreutzerova sonáta" nemohla nechat nikoho lhostejným a nikoho nenechá lhostejným ani dnes. Nemusíme, a ani nebudeme souhlasit s konečným soudem Tolstého, který jako životní ideál vytyčuje naprostou askesi, ale manželské vztahy jsou analysovány tak hluboce a s takovou uměleckou silou, Pozdnyševův příběh má při vší výlučnosti v sobě tolik obecně platného, že s otázkami, které kniha klade s takovou naléhavostí, musíme se vyrovnat, ať chceme nebo nechceme. Jsou problémy, které nikdy nezastarají, a láska a manželství je jedním z nich. A proto také nezastarala a nikdy nezestará ani "Kreutzerova sonáta", která k tomuto problému říká své slovo. [obálka SNKLHU 1957]