Anotace:
O vědeckofantastické literatuře se říká, že má dva otce: Julese Verna a Herberta George Wellse. Válka světů je jeden z rozměrných příběhů, jimiž britský spisovatel přispěl k vytvoření moderních základů nového literárního žánru - science fiction. Marťané přepadli zemi! H. G. Wells je první, kdo této myšlence dává věrohodnou románovou podobu. Ještě čtyřicet let po jejím vzniku, 30. října 1938, propuká v USA panika, když režisér Orson Welles inscenuje válku světů jako realistickou rozhlasovou reportáž. A i po dalším půlstoletí dnešní čtenář znovu rád podlehne dokonalé iluzi o prvé srážce dvou civilizací, pozemské a marťanské. Prožije drama ničeného velkoměsta, selhání všech prostředků lidské obrany proti technicky vyspělejším agresorům i konečnou tragédii Marťanů, díky níž se Země posléze kolonizátorů zbavuje. Wells má dar vytvářet dokonalou kulisu, zcela svého čtenáře pohroužit do neskutečné situace, a tak před námi vyvstává jako zcela životný svět z konce devatenáctého věku. Bicykl v něm náleží k nejnovějším vymoženostem rychlého pohybu, dělostřelci se v něm dorozumívají záblesky heliografu a do proudu kočárů, bryček a fiakrů prchajících z hynoucího Londýna se tu a tam mísí prvé automobily. Toto umění obratné mystifikace prostupuje i výběr z dalších Wellsových fantastických povídek, které v tomto svazku Válku světů doprovázejí. Vznikaly za živého zájmu autorových současníků - mezi Wellsovými generačními kolegy a přáteli nechyběli G. B. Shaw ani Karel Čapek - a zachovávají si pevné místo i v dnešní sci-fi. Znovu tedy před našima očima přistává v přesných čtyřiadvacetihodinových intervalech deset marťanských cylindrů, válcovitých kosmických lodí. A znovu před námi vyvstává otázka, kterou v závěru příběhu H. G. Wells dráždí sebevědomí i obavy čtenářů: nebyl to jen předvoj? Nejsou v hlubinách vesmíru připraveny další vlny kosmického výsadku? [obálka 1988]

Obsah: