Vyhledávání       Obchodní podmínky       Nápověda
 
Antikvariát
ISIS
 
Prodáno - Thiess, Frank, 1890-1977:
Tragedie u Cusimy

: Historie rusko-japonské námořní války

Thiess: Tragedie u Cusimy, 1939 Fr. Borový, Praha 1939       Edice: Knihy dalekých obzorů č. řada II., sv. 3

Rozsah: 524, [1] s., [1] mapa   
Popis: Převazba, přední část obálky vevázána, velmi dobrý stav. (95%)

Cena: 250 Kč

Nakladatelské údaje:



Anotace:
Dílo německého spisovatele Franka Thiesse, které zde předkládáme českému čtenáři, je literárním zpracováním událostí, které se zběhly na Dálném východě před třiatřiceti lety. Hrozný zvuk jména "Cušima" - až dosud největší námořní bitvy v lidských dějinách - je ještě příliš v dobré paměti, aby bylo nutno zvlášť odůvodňovat zájem o tuto nešťastnou stránku historie ruského národa. Thiess pojal historii bitvy u Cušimy jako velkou moderní epopej, a ačkoli jeho líčení dosahuje síly přímo básnické, omezil se výlučně na skutečnosti, zjištěné podle nejlepších pramenů, a co hlavního - zachoval přísnou objektivitu vůči oběma sokům tohoto grandiosního zápasu. Dílo Thiessovo nabylo však právě v posledních dnech zvýšené aktuality. Nedávná srážka mezi sovětskými a japonskými vojsky na místě, kde se stýkají hranice SSSR, Korey a Manžukuo - připomenula znovu celému světu, že zlá setba od Cušimy ještě zcela nedozrála. O Cušimy vede přímá cesta k dnešní situaci na Dálném východě. Porážka ruského vojska u Cušimy v roce 1905 se stala základem japonské moci. Pro Japonsko je tato bitva největším vítězstvím, jakého kdy dobylo od svého závratného přerodu z feudální, středověké země v moderní militaristickou velmoc. Cušima se stala základem japonské moci na Dálném východě. Mírem v Portsmouthu, kterým skončila válka rusko-japonská, získalo Japonsko od Ruska sice jen polovinu ostrova Sachalinu, ale zato se usadilo pevně na asijské pevnině v Port Arturu a udělalo brzy z celé Korey svou kolonii. To byl základ jeho úžasného mocenského výboje. Za světové války upevnili Japonci svou posici v Tichém oceáně zabráním německých kolonií a několik let nato se pustili do soustavného dobývání dalších částí Asie - nejprve zabráním Mandžuska, z něhož vytvořili Mandžukuo, stát naprosto Japonsku podrobený, pak obsazováním severní Číny, což vedlo konečně k dnešnímu ohromnému zápasu s celou touto nesmírnou říší. Není divu, že se při této expansi japonský imperialismus ocitá v ostrém rozporu se zájmy jiných velmocí. Především však znamená jeho výboj na asijské pevnině ohrožení severního souseda Nebeské říše. Ale v této věci se dnešní situace liší zásadně od té, za které byla před třiatřiceti lety probojována válka rusko-japonská. Tehdy měl mladý japonský imperialismus proti sobě carské Rusko - říši plnou vnitřních protikladů, říši se zaostalým politickým a sociálním řádem, skoro středověké povahy - ale říši, která na Dálném východě vystupovala útočně a s imprialistickým cílem ovládnutí severní Číny. A právě za války rusko-japonské se odhalily všechny vnitřní rozpory tohoto "obra na hliněných nohou" - Cušima byla signál, který ohlašoval příchod velkého převratu, ruské revoluce. Jejím výsledkem je, že dnes má japonský imperialismus na Dálném východě proti sobě zcela nového činitele - Sovětský svaz. Místo zaostalé, vnitřně slabé říše nový stát, jehož politické a sociální ústrojí je nově vybudováno - stát, který za posledních několik let prožil úžasný vývoj od země převážně agrární k zemi s nejmodernějším těžkým průmyslem a který si vybudoval jednu z nejmocnějších armád na světě, vládnoucí zejména nejmodernějším bojovým prostředkem - letectvem. I v tomto směru dává kniha Thiessova čtenáři četné možnosti k srovnávání. V Praze dne 10. září 1938. Překladatel


 
  Prodáno